Ve Španělsku roste kritika center pro migranty. Musíme je zrušit, burcují politici

Opozice proti kontroverzím zadržovacím střediskům pro migranty výrazně roste. Debatu o jejich fungování znovu vyvolala série nepokojů a pokusů o útěk, které v uplynulých měsících postihly téměř všechna ze sedmi španělských zařízení, která slouží k ubytování těch, kteří byli chyceni a kteří pobývali v zemi nelegálně. Úředníci pak rozhodují o jejich případné deportaci.

Zatím poslední incident se stal minulé úterý, kdy se asi 40 migrantů při večeři marně pokoušelo uprchnout ze zařízení v Barceloně. O den později se v reakci na jejich pokus o útěk vzbouřilo asi 70 obyvatel zařízení, policie ale nakonec dokázala ukončit protesty bez použití násilí, uvedl tamní policejní mluvčí.

Minulý měsíc při dvou oddělených incidentech uteklo z zadržovacího střediska v jihovýchodní španělské provincii Murcia 73 migrantů. K jedné z nejzávažnějších epizod došlo ve středu 18. října v jižní čtvrti Madridu Aluche. Desítky přistěhovalců vylezly na střechu bývalé věznice, kde strávily noc a rozvinuly transparent s nápisem „svoboda". Po tomto incidentu byli někteří migranti policií zraněni, uvedla organizace SOS Racismo bojující proti rasismu.

Problémy má celá řada zemí, včetně Španělska

V loňském roce do Evropy přišel více než jeden milion přistěhovalců a žadatelů o azyl a mnohé země se usilovně snaží vypořádat s nově příchozími. Amnesty International obvinila italskou policii z utlačování a týrání přistěhovalců, Francie se dostala pod palbu kritiky poté, co uzavřela obří migrační tábor v Calais.

Krize pohání také anti-migrační strany v celé Evropě, ve Španělsku však zůstává veřejné mínění vůči nově příchozím i nadále do značné míry pozitivní. Dvě největší města Madrid a Barcelona, které jsou od června 2015 vedeny platformou PODEMOS, tedy krajně levicovými stranami, však chtějí, aby byla jejich migrační centra uzavřena.

„Nemá smysl zbavovat svobody lidi, kteří se nedopustili trestného činu a kteří čekají na deportaci," uvedla starostka Madridu Manuela Carmenaová, bývalá soudkyně, po středeční návštěvě centra Aluche. Kritici tvrdí, že velké škrty ve veřejných výdajích nařízených premiérem Marianem Rajoyem a jeho konzervativní vládou zhoršily podmínky ve střediscích.

Během návštěvy v zařízení v Madridu zákonodárce Podemos Ione Belarra řekl, že „ve skutečnosti jde o vězení", ale s větší nejasností ohledně toho, jak to tam funguje. Jeho pohled sdílí mnoho skupin ochránců práv.

Centra plná bolesti a policejného bezpráví

Policejní odbory SUP říkají, že řada středisek je zchátralá a že mají nedostatečný počet personálu. „Některá střediska jsou velmi stará, bez komfortu a nejsou připravena přijímat přistěhovalce," řekl mluvčí SUP Ramon Cosio agentuře AFP. Střediska na jihu země jsou podle něj při dešti dokonce tak zatopena, že si „zadržené osoby musí vyhrnout kalhoty ke kolenům". Policisté často sami poskytují oblečení migrantům, kteří do center přicházejí po příjezdu do Španělska lodí přichází doslova s holýma rukama.

Organizace SOS Racismo také uvádí, že cizinci umístění v centrech se mohou volně pohybovat jen v určité denní době, v noci pak musí zůstávat ve svých pokojích. Členy své rodiny sice vidět mohou, ale jen v návštěvní místnosti, stejně jako ve věznicích. K setkání navíc dochází jen přes skleněné příčky, které oddělují migranty od jejich návštěvníků. Soud však už nařídil, že by měly být odstraněny.

Kritici obviňují vládu, že drží migranty v centrech v nejasné situaci a v přeplněných místnostech, navíc je prý v zařízeních rozšířeno policejní násilí. „Jsou to centra bolesti a policejní beztrestnosti," uvedl soudce Ramiro Garcia de Dios, který má na starosti dohled nad migračními centry v Madridu.

Ale Rafael Merino, zákonodárce vládnoucí Lidové strany, kritiku odmítl. Při návštěvě v Madridu ve středu řekl, že ve střediscích panuje „absolutní respekt k lidským právům".

Za poslední rok těmito centry prošlo necelých 7.000 migrantů, což je méně ve srovnání s rokem 2012, kdy jimi prošlo 11.000 osob. Pouze 41 procent přistěhovalců držených loni ve střediscích bylo nakonec deportováno, uvedl tamní vládní ombudsman. Mnozí z nich nich se pohybují v šedé zóně, kdy v zemi stále zůstávají bez povolení k pobytu, jejich postavení je proto špatné, protože jsou bezbranní vůči zneužití. „Mají problémy na trhu práce a dostávají se do situace, kdy jsou téměř otroci," varuje zákonodárce Podemos Ione Belarra.

Témata:  Španělsko,  uprchlíci