Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA tají vraždy a válečné zločiny, zuří politický analytik

Pentagon (z anglického výrazu pro pětiúhelník) je to mohutná čtyřpatrová stavba ve tvaru pěti soustředných pravidelných pětiúhelníkových okruhů (rings, značených A až E, s délkou strany přes 200 m), protnuté na každé straně třemi spojnicemi. Uprostřed cel
Pentagon (z anglického výrazu pro pětiúhelník) je to mohutná čtyřpatrová stavba ve tvaru pěti soustředných pravidelných pětiúhelníkových okruhů (rings, značených A až E, s délkou strany přes 200 m), protnuté na každé straně třemi spojnicemi. Uprostřed cel
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Washington – Zapojení Spojených států amerických do zahraničních konfliktů neustále vyvolává rozporuplné reakce. Nicolas J. S. Davies, americký spisovatel a politický analytik, nyní upozorňuje, že se Spojené státy snaží skutečný dopad svých zahraničních intervencí maskovat, zejména pokud se jedná o civilní oběti.

Vzdušná válka

Davies s odkazem na deník USA Today varuje, že americké vzdušné jednotky operují od podzimu minulého roku podle nových a volnějších pravidel, které mají za následek úmrtí civilistů.

„Pod těmito novými pravidly nasazení USA eskalovaly své bombardování Mosulu, iráckého města, kde žije asi milion a půl lidí a které je od listopadu 2014 okupováno Islámským státem (IS)," vysvětluje Davies.

„Zprávy o stovkách civilistů zabitých nálety USA alespoň částečně odhalují cenu na životech, které si vyžádala americká vzdušná válka. Předchozí tvrzení amerických úřadů absurdně uváděla, že více než 40 tisíc náletů USA v Iráku a Sýrii zabily pouze 26 civilistů."

„Vysoký představitel Pentagonu, který o vzdušném konfliktu každý den dostává zprávy, ale USA Today uvedl, že je to nesmysl, a vysvětlil, že větší civilní oběti byly nevyhnutelné, protože jde o konflikt, kdy nálety již zničily 6 tisíc budov za použití 40 tisíc bomb a raket," uvádí dále Davies.

Válečné zločiny

Následně poukazuje na zprávu profesora Souada Al-Azzawiho, významného iráckého vědce, který sestavil alespoň částečný seznam náletů, při kterých civilisté zemřeli a které měly za následek zničení civilní infrastruktury v Mosulu.

K nim patří například nálety na mlékárny, při kterých zemřelo 100 civilistů, denní nálety na Mosulskou univerzitu, které zabily 92 lidí, z nichž většina byli zaměstnanci a studenti, útoky na obytné budovy, při kterých zemřelo 50 lidí včetně celých rodin, nebo nálety na čističky vod, mlýny a skladiště s jídlem.

„Americké nálety přinejmenším zabily stovky civilistů v Mosulu a zničily velkou část infrastruktury, na kterou se v rámci svých už tak těžkých životů spoléhají. A to je přitom podle všeho jen začátek kampaně USA a Iráku na znovudobytí Mosulu," podotýká Davies.

Upozorňuje, že mezinárodní humanitární právo jakékoliv útoky na civilisty a civilní infrastrukturu zakazuje bez ohledu na to, zda jsou ve městě přítomny jednotky IS. „Bombardování skladišť s jídlem, mlýnů a čističek vod je také válečný zločin," upozorňuje Davies.

Informační válka USA

Uvolnění informací o nových pravidlech nasazení pro USA Today je podle Daviese kontrolovaným únikem informací, který má poskytnou politický zástěrku a udržet pod kontrolou názory obyvatel v USA i jinde na Západě.

„Doma se informační válka USA prokázala být tak efektivní, že většina Američanů nemá tušení o skutečném dopadu vojenských operací USA. Průměrná odpověď na anketu společností AP-Ipsos, která se v roce 2007 Američanů ptala, kolik Iráčanů zemřelo v důsledku americké invaze a okupace, byla 9,890 – tedy 1,5 % skutečného počtu, který byl odhalen studií v roce 2006," připomíná Davies.

Ve zbytku světa ale tato skutečnost podle něj neplatí. „Předpoklad, že by americká informační válka mohla vymýt mozek celém světu a poskytnout tak politickou zástěrku a beztrestnost systematické agresi USA a dalším zločinům se rozpadá pod tíhou skutečných dopadů politiky USA."

Nejvíc těží džihádismus

Podotýká, že na troskách, které po sobě USA zanechaly, se daří wahhábistickému džihádismu, který sám sebe považuje „za pevnost proti cizí agresi a neokolonialismu v muslimském světě. A mezitím americké války a tajné operace proti nenáboženským nepřátelům jako Husajn, Kaddáfí a Asad vytváří nové zóny chaosu, kde se džihádismus snadno usadí."

Davies také tvrdí, že americké vedení opakovaně prokázalo, že není schopné „odolat lákadlu vojenské expanze a eskalace v každé nové fázi krize, což vedlo k rozpoutání válek, které zabily asi 2 miliony lidí, uvrhly několik států do absolutního zmatku a vyhnaly wahhábistický džihádismus mimo jeho původní bezpečné útočiště v Saúdské Arábii, Afghánistánu a Pákistánu do celého světa."

„A ačkoliv se Al Kajda a Islámský stát ukázaly být velmi schopnými při manipulování lídrů USA k pokračování v nekonečném cyklu násilí, džihádisté nemohou americkým pilotům přímo nařídit, aby bombardovali civilisty. To mohou jen naši lídři. Takže právě oni nesou morální a legální zodpovědnost za tato zvěrstva," uzavírá Davies.

Témata:  USA válka terorismus Pentagon

Související

Aktuálně se děje

12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy