reklama

Dohoda s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu, na němž pracoval především tým amerického exprezidenta Baracka Obamy, názory Kroeniga a Boltona vyvrátila. Dohoda nejen výrazně omezila íránské možnosti vyvinout atomové zbraně, ale dokázala umlčet i ty hlasy, jež trvaly na tom, že použití síly je jediná volba.

Předvolební kampaň Donalda Trumpa slibovala zrušení Dohody s Íránem, čímž by došlo k obratu v probíhajícím procesu sbližování. Bývalý prezidentův poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn dokonce „Írán oficiálně varoval” po jeho lednovém testu balistických raket. Plány zrušit výše uvedenou Dohodu byly ale odloženy, protože přednost dostala krátkodobá konfrontace, jež by směřovala k porušení vzájemného ujednání. K tomu by ovšem nemělo nakonec dojít, jelikož akce měla být ze strany USA zastavena těsně před eskalací. Po takové provokaci by se Teherán sám rozhodl od Dohody ustoupit, domnívá se John Glaser ve svém článku pro časopis The Natinal Interest.

Růst HDP o 6,6 %

Michaela Flynna na jeho postu nahradil opatrný generál Herbert McMaster. Je to náznak ustoupení od úmyslu použit sílu proti Íránu. Trump navíc o Íránu hovořil jen velmi krátce během své řeči před Kongresem minulý týden.

To ale neznamená, že je Dohoda zachráněna. Její přežití závisí na dodržení závazku Bílého domu uvolnit sankce vůči Teheránu a do jisté míry i na Kongresu, jež nesmí žádné nové sankce zavést.

Írán díky Dohodě a zmírnění sankcí v posledních letech prosperoval. Růst HDP v roce 2017 je očekáván ve výši 6,6 % HDP a o rok později má zvolnit na 3,3 %. To představuje znatelné vzpamatování íránského hospodářství po prudkém propadu, jež alespoň částečně způsobily mezinárodní sankce uvalené v průběhu prvního prezidentského mandátu Baracka Obamy.

USA Dohodu nedodržují

Největší růst zažívá plynárenský a ropný průmysl, domácí poptávka a investice. Další zapojování země do globální ekonomiky pomocí mezinárodních investic či rozvojem obchodu a bankovnictví nadále brzdí nejistota trhu ohledně amerického závazku uvolnit sankce.

„Opětovná nejistota okolo Dohody a zvláště vztahy s USA mohou odradit od investování a obchodování v Íránu a ukončit tak očekávané [hospodářské] zotavení,” stojí v nové zprávě Mezinárodního měnového fondu.

Tyto skutečnosti podporují hlasy íránských oponentů vůči Dohodě a prohlubují jejich přesvědčení, že americká část Dohody není dodržována. Teherán zredukoval své zásoby uranu o 95 % a snížil počet svých centrifug o dvě třetiny. Zbytek jeho jaderného programu musí čelit intenzivnímu inspekčnímu režimu. Pokud na obrátku nedojde ke slíbenému ekonomickému uvolnění, přežití Dohody bude v ohrožení.

Tajná složka Íránských revolučních gard

Naneštěstí některé hlasy ve Washingtonu, D. C. usilují právě o zrušení Dohody. Po íránských testech balistických střel v lednu letošního roku, jež ale Dohoda vůbec neupravuje, zavedlo americké ministerstvo financí nové hospodářské sankce proti vybraným jedincům a společnostem, které jsou s vývojem balistických střel spojené. Navíc došlo i k uvalení sankcí vůči těm, kdo podporují Jednotky Quds, tajnou složku Íránských revolučních gard odpovědnou za zahraniční operace.

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan je pro zavedení dalších sankcí proti Íránu. Senátor Bob Corker, předseda Komise pro zahraniční vztahy, uvedl: „Je příliš brzy mluvit o vojenském řešení. Spíše se poohlížíme po tvrdších sankcích kvůli jadernému problému.” Jaký pozitivní efekt sankce mohou mít, zůstává ale nevyřčeno, přičemž se jako logické vysvětlení nabízí snaha zamaskovat zrušení Dohody.

Republikánská strana by se měla držet zpátky. Přežití Dohody může zabránit vzniku další, pro USA nákladné, války na Středním východě. Dohoda závisí nejen na ujištění Bílého domu, že se chystá uvolnit sankce proti Teheránu, ale i na konečném dodržení tohoto závazku.