Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Venezuelská opozice vyzvala k protestu proti nedělním volbám

Venezuela, ilustrační foto
Venezuela, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Caracas - Venezuelská opozice vyzvala k demonstracím proti zřízení nového Ústavodárného shromáždění, které Venezuelané volili v neděli. Podle volební komise přišlo k urnám 41,53 procenta voličů.

Opozice, která hlasování bojkotovala, tento údaj zpochybnila. Spojené státy venezuelské volby a násilnosti, které je provázely, odsoudily. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že reakce Washingtonu bude "silná a rychlá".

Opozice volby označila za nedemokratickou snahu o upevnění režimu socialistického prezidenta Nicoláse Madura. Oznámená účast je podle agentury AP dvakrát větší, než uváděli Madurovi oponenti, ale i nezávislí pozorovatelé. Podle volební komise se pro to, aby se v rukách Madura a jeho spojenců koncentrovala téměř veškerá moc, vyslovilo přes osm milionů voličů. Opozice a experti naproti tomu soudí, že svůj hlas odevzdaly jen dva až tři miliony lidí.

V zemi v den voleb podle prokuratury zahynulo při střetech mezi demonstranty a policií deset lidí, včetně dvou teenagerů.

Stálá americká zástupkyně v OSN Nikki Haleyová na twitteru označila volby za "podvod" a "krok k diktatuře". Dodala, že Spojené státy "nezákonnou vládu" nepřijmou. Podobně se vyjádřily také Peru, Argentina, Kanada, Španělsko, Mexiko, Peru a Kolumbie.

Američtí činitelé, které citovala agentura Reuters, uvedli, že americká vláda zvažuje uvalení sankcí na venezuelský ropný sektor. Washington ale podle těchto představitelů nesáhne k nejtvrdšímu možnému opatření, kterým by byl zákaz dovozu venezuelské ropy do USA. Spojené státy kupují zhruba třetinu venezuelské produkce ropy a jejich případný bojkot by mohl mít pro venezuelské hospodářství fatální následky.

Témata:  Venezuela demonstrace demonstrace ve Venezuele

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.