reklama

Střety vypukly poté, co několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy navázalo na páteční agresi a na protest proti odstraňování konfederačních symbolů v sobotu vyrazilo do městského parku. Jejich početní odpůrci je však nechtěli nechat vykřikovat rasistická hesla a došlo na násilnosti. Poté zasáhla policie. Podle tiskových agentur bylo zraněno nejméně 35 lidí. Bitku rozehnala policie slzným plynem.

Několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy se pak sešly dopoledne znovu na shromáždění nazvaném Sjednoťte pravici. Na akci, která měla být protestem proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku, opět dorazili jejich odpůrci. Obě skupiny na sebe křičely, házely lahve s vodou a stříkaly z pepřových sprejů. Opět došlo i na rvačky.

Pořádkové síly proto proti davu asi 6000 lidí nakonec vyrazily s cílem vyklidit park. Mezitím do davu z jiné strany najelo auto a zranilo asi desítku lidí. Zatím není jasné, kdo za incidentem stojí.

Do skupiny lidí demonstrujících proti bělošským extremistům najelo auto, které rozrazilo dav a několik lidí zranilo. V důsledku nárazu zemřela dvaatřicetiletá žena, což policie vyšetřuje jako zabití a již zadržela dvacetiletého řidiče vozu pocházejícího z Ohia.

Policejní helikoptéra se zřítila nedaleko Charlottesville krátce poté, co zasahovala u nepokojů. Zemřel při tom osmačtyřicetiletý pilot a o osm let mladší člen posádky. Nikdo nebyl zraněn, uvedla policie.

Demokratický guvernér Terry McAuliffe vyhlásil kvůli násilnostem mimořádný stav a incidenty na twitteru odsoudil i prezident Donald Trump.

Trump na twitteru vyzval k jednotě a odsoudil "nesmyslný projev nenávisti, bigotství a násilí mnoha" zúčastněných stran.

Jeho projev vyvolal některé kritické reakce. Starosta Charlottesville Michael Singer ve zjevné narážce na xenofobní projevy Trumpova poradce Steva Bannona uvedl, že část viny lze hledat "v Bílém domě a v okolí prezidenta". Někteří zákonodárci včetně senátora Marca Rubia pak Trumpa vyzvali, aby nepokoje pojmenoval jasně jako dílo bělošských rasistů.

V řadě jižní států USA dodnes neutichla diskuse o oprávněnosti vyvěšování praporu z dob americké občanské války v letech 1861-1865. Stoupenci tento prapor považují za historický odkaz, kritici za symbol rasistické a otrokářské minulosti amerického Jihu. Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po předloňském rasovém útoku v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů.

– Globe24.cz / ČTK

0 komentářů Napište svůj názor

reklama