Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Teherán chce popravit lékaře za špionáž, trest smrti potvrdil nejvyšší soud

Írán
Írán
Foto: Pixabay

Teherán - Íránský nejvyšší soud potvrdil trest smrti pro íránského lékaře, který byl usvědčen ze špionáže pro Izrael. Ahmadrezá Džalálí, který žil ve Švédsku, je v íránském vězení od dubna 2016. Džalálí již nemá možnost se odvolat. Kdy bude trest smrti vykonán, není jasné.

Tento měsíc íránská státní televize odvysílala záběry, na nichž se Džalálí přiznává, že izraelské tajné službě Mossad předával informace o íránské armádě a jaderném programu, čímž jí pomohl zabít několik íránských jaderných vědců. Džalálího manželka řekla, že vyšetřovatelé jejího muže k této výpovědi donutili.

Íránská televize naznačila, že Džalálí nese zodpovědnost za smrt nejméně dvou ze čtyř íránských jaderných vědců, kteří byli zavražděni v Teheránu v letech 2009 až 2012. Írán smrt vědců připisuje západním rozvědkám a izraelské tajné službě Mossad a tvrdí, že šlo o součást snahy zastavit íránský jaderný program.

Západní mocnosti a Izrael vyjadřují obavy, že se Írán v rámci svého jaderného programu pokouší vyrobit atomovou bombu, Teherán prohlašuje, že program je mírový.

Džalálímu je 46 let, studoval a pak vyučoval ve Švédsku, povolení k pobytu mu podle Amnesty International pomohla získat izraelská vláda. Zatčen v Íránu byl loni v dubnu, když přijel na služební cestu. Džalálí v dopise napsaném v cele tvrdí, že jeho věznění je ve skutečnosti trest za to, že odmítl využít svých kontaktů v Evropě ke špionáži pro Írán. Tvrdí také, že byl několik měsíců držen na samotce.

Témata:  Írán špionáž trest smrti

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.