Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dostaňte Íránce na internet, volá po změně íránský monarcha

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Teherán - K napjaté situaci v Íránu se vyjádřil také Rezá Pahlaví, jehož otec byl posledním íránským šáhem a který je sám titulárním íránským monarchou. Podle jeho slov by USA měly povzbudit technologické společnosti, aby poskytly své telekomunikační služby Íráncům, kteří protestují proti vládnímu režimu.

Po celém Íránu se od 28. prosince konají demonstrace. O život při nich přišlo už 21 lidí, dalších až 450 osob skončilo ve vězení.

Pahlaví, který žije ve Spojených státech, v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že si přeje, aby Íránci mohli o svém osudu rozhodovat svobodně.

Ocenil amerického prezidenta Donalda Trumpa a členy jeho kabinetu za to, že vyslovili podporu íránským demonstrantům, prezidenta USA naopak kritizoval za zařazení Íránu do protiimigračního dekretu.

Podle Pahlavího by americká administrativa měla podniknout kroky v pomoci Íráncům dostat se na sociální sítě, které íránský režim blokuje. "Potřebujeme více než slovní podporu. Potřebujeme konkrétní akce," řekl Pahlaví. "Musí to být okamžité. Zatímco mluvíme, režim se pokouší zablokovat cokoli, ať je to instagram nebo telegram," dodal.

Témata:  Írán USA internet

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 22:00

Tajemství vzkazu od Jiřiny Bohdalové. Až se Miloš Zeman začervenal

Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.