Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Íránu pustili na čtyři dny z vězení 81letého Američana odsouzeného za špiońáž

Írán
Írán
Foto: Pixabay

Teherán - Írán propustil na čtyři dny na svobodu amerického občana Baquera Namaziho (81), který dostal deset let vězení za špionáž. Mluvčí ministerstva zahraničí USA Heather Nauertová řekla, že Washington propuštění Baquera Namaziho vítá, ale lituje, že je pouze dočasné.

Namazimu se ve vězení zhoršil zdravotní stav a 15. ledna musel být hospitalizován kvůli srdeční arytmii a celkové vyčerpanosti. Loni v září mu voperovali kardiostimulátor. Nynější propustka platí do čtvrtka, Namazi ale nesmí hovořit se zástupci médií ani odjet z Íránu. Ze stejného důvodu je vězně také jeho syn Siamak.

Oba mají americké a íránské občanství, Baquer Namazi pracoval v minulosti v Dětském fondu OSN (UNICEF). Siamak Namazi je podnikatel a zatčen byl v roce 2015, když přijel na návštěvu příbuzných. Jeho otec chtěl vymoci jeho propuštění, ale po příjezdu byl také zadržen.

Siamak Namazi požádal Írán, aby jeho otce pustil na svobodu a umožnil mu strávit zbytek života s rodinou. Baquerův právník řekl, že návrat jeho klienta za mříže se rovná trestu smrti.

Íránci zadržují několik cizinců, kteří mají dvojí občanství. Země dvojí občanství neuznává. Podle bývalých vězňů, rodin současných vězňů a diplomatů jsou někteří odsouzenci ve vězení drženi za účelem výměny vězňů se západními zeměmi.

Témata:  Írán,  věznice,  USA

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.