Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

S Telegramem mají utrum, Teherán zakázal populární komunikační službu

Hasan Rúhání, íránský prezident
Hasan Rúhání, íránský prezident
Foto: kremlin.ru

Teherán - Írán dnes zakázal všem státním institucím používat šifrovanou komunikační službu Telegram. Někteří politici včetně duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího už své účty na telegramu zrušili.

V Íránu má telegram 40 milionů uživatelů, což znamená, že jej využívá každý druhý Íránec. Vláda tvrdí, že právě díky této komunikaci byly na přelomu roku organizovány protivládní protesty, při nichž zemřelo 25 lidí.

Íránská agentura ISNA připomíná, že Írán vydává zákaz několik dní po zablokování služby v Rusku. Obě země jsou spojenci syrské vlády. V Rusku má služba problém kvůli odmítnutí poskytnout tajné službě klíče k rozšifrování komunikace mezi uživateli.

Chameneí, který komunikuje hojně prostřednictvím sociálních sítí, svůj účet na telegramu zrušil ode dneška.

Zástupce íránské justice tento týden řekl, že zahraniční komunikační služby budou moci v Íránu fungovat, jen pokud získají vládní povolení a budou data uživatelů uchovávat v Íránu.

Dočasně byl telegram zablokován v lednu, když se bezpečnostní složky snažily zastavit vlnu protestů, které se konaly v 80 městech.

Írán nabízí několik vlastních komunikačních služeb, jako je Sorúš, která má pět milionů uživatelů, nebo Gap s 1,3 miliony uživatelů. Twitter a Facebook jsou v Íránu zablokovány, avšak lidé se na ně dostávají s pomocí virtuální soukromé sítě (VPN).

Témata:  Írán,  Alí Chameneí

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.