Washington/Teherán - O půlnoci místního času (dnes v 6:00 SELČ) vstoupila v USA v platnost první vlna obnovených sankcí proti Íránu, které dřívější americká vláda Baracka Obamy zrušila po uzavření mezinárodní jaderné dohody z roku 2015.
V jaderné dohodě, kterou kromě USA podepsaly Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko, se Írán zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je ale smlouva "děsivá a jednostranná" a Írán by měl s mezinárodním společenství dojednat dohodu novou. Teherán vypovězení smlouvy zažaloval u Mezinárodního soudního dvora.
První vlna sankcí USA se zaměřuje především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy. Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor.
Obnovením sankcí budou postiženy ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které krok Bílého domu může zhatit.
Brusel vyzval Trumpa, aby evropským společnostem z protiíránských sankcí udělil výjimku, ale Bílý dům v polovině července žádost odmítl. EU už v červnu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci, aby se s důsledky amerických sankcí vyrovnaly.
V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 280 miliard Kč), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy. Oproti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.
Související
19. dubna 2024 14:55
19. dubna 2024 8:44
16. dubna 2024 9:04
15. dubna 2024 19:49
15. dubna 2024 18:08
15. dubna 2024 12:34
