Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA sebraly vojenskou pomoc Pákistánu, nebojuje s radikály

Pákistán
Pákistán
Foto: Pixabay

Washington - Spojené státy se rozhodly odebrat část vojenské pomoci Pákistánu, který podle Washingtonu nepodniká dostatečné kroky v boji proti islamistickým radikálům. Rozhodnutí ministerstva obrany se týká podpory ve výši 300 milionů dolarů ((6,6 miliardy korun), které byly součástí již dříve zmrazené pomoci. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Pákistán podporuje extremistické hnutí Tálibán a poskytuje jeho členům útočiště v boji o moc v sousedním Afgánistánu. Pákistánská vláda to dlouhodobě odmítá.

Po lednovém rozhodnutí zmrazit pomoc v rámci takzvaných fondů koaliční podpory, sloužících na financování protiteroristických operací, měl ministr obrany James Mattis do konce prázdnin čás vyhodnotit, zda Pákistán učinil v tomto směru nějaký pokrok.

"Protože Pákistán nepodniká roznodné akce na podporu jihoasijské strategie, bylo zbývajících 300 milionů dolarů určeno k jiným účelům," uvedl mluvčí Pentagonu Kone Faulkner. Letos jde podle něho již o druhou částku, o niž Islámábád kvůli podpoře teroristů přijde - v prvním případě to bylo 500 milionů dolarů.

Wasnington se podle médií snaží těmito kroky zvýšit tlak na Pákistán, v jehož silách je podle expertů dělat pro potlačení radikálů mnohem více. Podle USA se v současnosti v Pákistánu skrývají někteří přední představitelé Tálibánu. USA tam v minulosti zlikvidovaly dva z nejhledanějších mužů: V roce 2016 byl zabit při náletu amerického bezpilotního letounu tehdejší šéf Tálibánu mulla Muhammad Mansúr. V roce 2011 zase američtí vojáci odhalili a usmrtili v pákistánském městě Abbottábád šéfa teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina.

Témata:  USA Pákistán

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.