reklama

Sálehí rovněž upozornil na "tvrdé důsledky", které by mělo případné pokračování útoků na íránské jaderné odborníky. Proti íránským vědcům byla od roku 2010 namířena řada bombových útoků, jejichž spáchání se připisuje Izraeli, poznamenala AP.

Dohodu o omezení svého jaderného programu výměnou za zrušení části mezinárodních sankcí Írán uzavřel v roce 2015 s Británií, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump dokument, podepsaný za jeho předchůdce Baracka Obamy, ale kritizoval jako nejhorší dohodu, jakou kdy USA uzavřely. V květnu Washington oznámil, že od ní odstupuje, a v srpnu USA zavedly vůči Íránu nové sankce.

Podle Sálehího se Trump tímto svým rozhodnutím ocitl "mezi poraženými" v dějinách. "Myslím, že se ocitl mezi poraženými, protože se drží logiky moci," řekl íránský představitel. "Myslí si (Trump), že může nějakou dobu pokračovat, ale já si určitě nemyslím, že mu odstoupení od dohody přinese nějaký prospěch, určitě ne," dodal.

"Pokud se budeme muset vrátit a od jaderné dohody ustoupit, určitě se nevrátíme tam, kde jsme byli dříve," uvedl Sálehí. "Budeme stát na mnohem, mnohem vyšší pozici," dodal.

V této souvislosti podle AP hovořil o budování nového zařízení v centru pro obohacování uranu v Natanzu. Bude tam možné vyrábět moderní, výkonnější centrifugy.

reklama