Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mikroplasty v jídle a pití? Problém je mnohem závažnější, než se myslelo

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Průměrný člověk sní nejméně 50.000 částic mikroplastů ročně a stejné množství vdechne. Vyplývá to z první studie, která se snažila odhadnout, jaké množství plastových znečišťujících látek člověk pozře, napsal list The Guardian.

Skutečné množství je pravděpodobně mnohem vyšší, protože na obsah plastové kontaminace bylo analyzováno jen malé množství jídel a nápojů. Vědci také uvedli, že pití velkého množství balené vody dramaticky zvyšuje množství zkonzumovaných částic.

Zdravotní následky zkonzumovaných mikroplastů nejsou známé, ale mohou uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou tak malé, že mohou proniknout lidskými tkáněmi a spustit imunitní reakce.

Znečištění mikroplasty většinou vzniká rozpadem plastového odpadu a zdá se, že je všudypřítomné na celé planetě. Vědci nacházejí mikroplasty ve vzduchu, půdě, řekách i v nejhlubších oceánech na světě. Zjištěny byly ve vodě z vodovodu i ve vodě balené, v mořských plodech či v pivu. Loni je vědci poprvé našli také v lidské stolici, což potvrdilo, že lidé tyto částice přijímají do těla společně s potravinami a nápoji.

Nový výzkum zveřejněný v časopise Environmental Science and Technology vzal údaje z 26 předchozích studií, které měřily množství mikroplastů v rybách, korýších, cukru, soli, pivu a vodě a také v městském ovzduší. Vědci poté použili stravovací doporučení americké vlády, aby vypočítali, kolik částic lidé za rok snědí. U dospělých to podle nich je zhruba 50.000 částic mikroplastů a u dětí asi o 10.000 méně.

Většina druhů jídla a nápojů ale nebyla testována, což znamená, že studie posoudila jen 15 procent z celkového množství přijímaných kalorií. "Obrovské množství zatím nemáme prozkoumané. Musíme zaplnit značné mezery v údajích," řekl Kieran Cox z kanadské univerzity, který výzkum vedl.

Další druhy jídla, jako je chléb, polotovary, maso, mléčné produkty a zelenina, mohou obsahovat stejně vysoké množství plastů. "Je velmi pravděpodobné, že i v těchto potravinách je značné množství plastových částic. Celkové množství tak může narůst na statisíce," dodal Cox.

Jedny z nejlepších dostupných údajů se týkají vody. Balená voda obsahuje průměrně dvaadvacetkrát víc mikroplastů než voda z kohoutku. Člověk, který bude pít jen balenou vodu, by tak ročně zkonzumoval jen z tohoto zdroje 130.000 částic v porovnání se 4000 částicemi z vody z kohoutku.

Vědci nevědí, co se stane, když mikroplasty vdechneme. Nové studie ale předpokládají, že většina vdechnutých plastových mikročástic skončí spíše v zažívacím traktu, než aby byla vykašlána nebo vysmrkána.

Cox zdůraznil, že zatím neznáme možné zdravotní následky, ale už jen samotný alarmující počet plastových mikročástic, které se do našeho těla dostávají, by měl posloužit jako varovný signál.

Témata:  plasty zdraví vědci

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.