Napříč Spojenými státy v neděli pokračovala vlna protestů proti policejní brutalitě, kterou spustila smrt černocha George Floyda. Manifestace se konaly ve městech na východním i západním pobřeží USA a z některých míst jsou opět hlášeny střety policie s demonstranty, rabování a zapalování aut. Úřady se po sobotě obávaly další násilné noci, agentura AP nicméně nejnovější demonstrace hodnotila jako převážně pokojné.
Protesty trvají už skoro týden a zachvátily nejen metropole amerických států, ale i menší města. Začaly v Minneapolisu, kde Floyd v pondělí zemřel poté, co mu bělošský policista při zatýkání několik minut klečel na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.
Demonstrace o víkendu provázely výtržnosti a násilnosti, přičemž terčem policie se na mnoha místech stali také novináři. Podle televize CNN v neděli skoro ve 40 městech USA platil noční zákaz vycházení. Úřady v reakci na eskalaci situace přijímaly i další opatření a státy Arizona, Texas a Virginie vyhlásily nouzové stavy. Více než desítka států kvůli obnovení pořádku aktivovala své národní gardy.
Střety policie s demonstranty byly odpoledne hlášeny z města Santa Monica v Kalifornii, kde byla shromáždění zakázána od 16:00 (01:00 SELČ). Podle médií tam protest provázelo rabování, policie se lidi snažila rozehnat mimo jiné gumovými projektily. Podobný scénář nastal v podvečer také ve Filadelfii, kde bylo v neděli kvůli výtržnostem zatčeno nejméně deset lidí. S příchodem večera policie rozháněla manifestace i v texaském Austinu, v Atlantě či v San Diegu.
Ve Washingtonu a New Yorku byla situace z počátku méně vypjatá než v sobotu. Na jedné z křižovatek v centru americké metropole ale podle CNN demonstranti stanuli tváří v tvář policejnímu zástupu, načež začaly z davu směrem ke strážcům zákona létat plastové lahve. Policie údajně odpověděla pepřovým sprejem a zábleskovými granáty. Na náměstí Lafayette Square u Bílého domu zůstávali protestující i po setmění.
Obzvláště dramatické okamžiky přinesla demonstrace na uzavřené dálnici vedoucí skrze Minneapolis. Do davu pokojně manifestujících lidí tam vjela cisterna, podle místních úřadů jí ale všichni účastníci protestu stačili uhnout z cesty. Policie označila počínání řidiče, který skončil ve vazbě, za "velmi znepokojivé". Poté, co zastavil své vozidlo uprostřed shromáždění, jej několik lidí napadlo a způsobilo mu lehká zranění.
Násilných incidentů přinesly poslední dny nespočet a například v Atlantě už byli kvůli nepřiměřenému zásahu na demonstraci propuštěni dva policisté. Stejný osud potkal Dereka Chauvina, po jehož zásahu zahynul George Floyd, bývalý strážník byl navíc v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Demonstranti požadují, aby byli stíháni i tři jeho někdejší kolegové, kteří u zatýkání Floyda rovněž přítomni.
"Naše země zažívá bolest, ale nesmíme té bolesti dovolit, aby nás zničila. Jsme rozhněvanou zemí, ale nesmíme dopustit, aby nás naše zloba pohltila," reagoval na vývoj v nedělním prohlášení demokratický kandidát na prezidenta USA Joe Biden. Bývalý viceprezident navštívil dějiště sobotního protestu ve městě Wilmington ve svém domovském státě Delaware a mluvil s některými nespokojenými občany.
Prezident USA Donald Trump se v neděli k vývoji vyjadřoval pouze na twitteru, kde znovu dával najevo podporu tvrdému postupu vůči demonstrantům.
Při nepokojích policie zadržela 4100 lidí včetně dcery newyorského starosty. Informovala o tom agentura AP. Účastníci protestů nedodržují zákaz nočního vycházení, jenž byl vyhlášen ve 40 městech. V 15 státech a metropoli Washingtonu byla k zásahu povolána národní garda.
Policie zatýkala hlavně kvůli rabování, blokování dálnic a porušení zákazu vycházení. Protesty vypukly ve městech od východního pobřeží po západní a zatčení jsou v New Yorku i Filadelfii, v Chicagu i Dallasu a také v Los Angeles na západě.
Témata: USA, demonstrace v USA, George Floyd
Související
19. listopadu 2024 13:06
18. listopadu 2024 21:21
18. listopadu 2024 17:25
16. listopadu 2024 14:58
15. listopadu 2024 11:01
14. listopadu 2024 21:48