Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Expert: Výbuch vakuové střely se dobře šíří v obytném prostoru, nelze se schovat

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Výbuch termobarické, tedy vakuové rakety se podle Františka Krejčíře z Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany dobře šíří v obytném prostoru. Nelze se před ním schovat, zemřou všichni v dosahu. Krejčíř to dnes řekl v rozhovoru ČTK.

Rusko má takové střely a bomby ve své výzbroji, Ukrajina, na kterou Rusko útočí, tvrdí, že vakuová bomba byla použita na zničení skladu ropných paliv. Tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová uvedla, že použití této zbraně zakazuje Ženevská úmluva.

Termobarické rakety je schopno nést zařízení TOS-01. Funguje na podvozku tanku T-72 a podle Krejčíře jde o čtyřiadvacetihlavňový raketomet, který byl speciálně vyrobený pro tento typ rakety. Zatímco ostatní raketomety jsou schopny dostřelit na desítky kilometrů, TOS-01 má dostřel asi jen šest kilometrů. "Zřejmě je to způsobeno tím, že konečná rychlost rakety nemá být příliš velká, aby mohla být správně použita bojová hlavice," uvedl Krejčíř.

Raketa v sobě nese palivovzdušnou směs. Váží asi 220 kilogramů, z toho asi 100 kilogramů je účinná náplň, která není běžnou trhavinou. Zatímco trhavina obsahuje složky, které spolu reagují při detonaci, termobarická střela obsahuje pouze palivo jako účinnou náplň. Střela při dopadu zareaguje tak, že ji zapalovač roztrhne a účinnou náplň rozptýlí do okolní atmosféry. Vzduch následně zafunguje jako okysličovadlo. "Účinné látky vytvoří mrak, který nabude patřičný objem tak, aby vzniklo optimální smísení paliva a okysličovadla ze vzduchu. Následně vybuchne druhá nálož v zapalovači, která tuto směs přivede k detonaci," popsal expert.

Vytvořený mrak explozí začne expandovat do okolí v čele s rázovou vlnou s velkým přetlakem, která boří budovy a zabíjí lidi. "Zasažený prostor je obrovský. Klasická střela zabíjí v poloměru několika metrů, v tomto případě jde o několik desítek metrů, kde vše živé zemře. Dobře se to šíří především v obytných prostorech, za překážky, nelze se tomu schovat jako střepinám. Zároveň to snadno boří budovy, protože to vytváří masivní celoplošnou rázovou vlnu, která působí velkým přetlakem trvajícím značnou dobu," popsal Krejčíř.

V epicentru výbuchu se naopak vytváří podtlak, a to tím, jak plyn v mraku vysokou rychlostí expanduje do okolí. "Plyn se velikou rychlostí vzdálí od epicentra, čímž v epicentru klesne tlak až pod atmosférický. U člověka to způsobí takzvané barotrauma, kdy přestanou fungovat plíce," uvedl expert.

Uvedl, že nejde o přesnou zbraň, ale o plošnou. "Když vidíte nepřítele, tak ho tímto sice zabijete, ale pokud se v nějakém okruhu nachází další lidé, o kterých nevíte, zabijete je také," uvedl Krejčíř. Raketomet obsahuje 24 střel, lze jej použít jako salvu a vytvořit takzvaný vějíř, a to do plochy 200 krát 300 metrů. "Rázovou vlnou je pak pokryt celý prostor. Použít jej v zastavěném území, je vražedné. Nikdo by nepřežil," uvedl Krejčíř.

Vakuová (termobarická) bomba je obecně považována za nejsilnější nejadernou zbraň na světě. Vyvinuli ji už za druhé světové války v Německu, inspirací byly důlní výbuchy směsi uhelného prachu a vzduchu. Po válce ve vývoji pokračovaly USA i Sovětský svaz. Experimentovalo se s různými plyny, vytvářely se směsi s průmyslovými trhavinami, hliníkovým prachem a různými palivy.

Témata:  výbuch

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.