Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaderná dohoda selhala? Agentura potvrdila odstoupení Íránu

Íránský prezident Hasan Rúhání
Íránský prezident Hasan Rúhání
Foto: reprofoto Euronews

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes potvrdila, že Írán odstupuje od jaderné dohody z roku 2015, byť s možností návratu. Organizace rovněž slíbila, že o jakémkoli dalším vývoji bude včas informovat své členské země. Írán v neděli, po zabití generála Kásema Solejmáního, oznámil, že se necítí být vázán žádnými omezeními, pokud jde o obohacování uranu, zároveň ale slíbil, že bude nadále spolupracovat s MAAE.

Americký prezident Donald Trump dnes na twitteru napsal, že Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň. O možnostech záchrany jaderné dohody mají v pátek jednat ministři zahraničí zemí EU, informovala dnes agentura Reuters.

"MAAE si je vědoma oznámení Íránu o pátem kroku při omezování jeho závazků vyplývajících z JCPOA," sdělila dnes agentura. "MAAE potvrzuje, že prohlášení (íránské) vlády rovněž říká, že spolupráce Íránu s agenturou bude pokračovat jako dosud," uvedla dále MAAE.

Írán se v dohodě známé pod zkratkou JCPOA z roku 2015 zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Írán už podmínky dohody v posledních měsících začal postupně porušovat poté, co od ní na jaře 2018 odstoupily Spojené státy, které mezitím zavedly nové protiíránské sankce. Ostatní signatáři, kterými jsou kromě EU ještě Británie, Německo, Francie, Čína a Rusko, se nicméně stále snaží dohodu udržet při životě. Na dodržování dohody dohlíží MAAE.

"Inspektoři MAAE pokračují v ověřování a sledování aktivit v zemi," uvedla dnes mezinárodní organizace. "MAAE bude své členské státy v tomto ohledu nadále informovat o jakémkoli vývoji v náležitou chvíli," dodala MAAE.

Americký prezident Donald Trump se dnes k možným jaderným ambicím Íránu vyjádřil krátkým příspěvkem na twitteru: "Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň!"

Írán už v minulosti porušil několik omezení vyplývajících z dohody. Týkala se například čistoty a zásob obohaceného uranu nebo typu odstředivek a lokalit určených pro obohacování. Agentura Reuters však poznamenala, že Írán dosud nepřekračoval příliš výrazně limit obohacování na 3,67 procenta a v posledních měsících obohacoval na zhruba 4,5 procenta. Před dohodou to bylo 20 procent. K výrobě bomby je přitom potřeba uran obohacený na zhruba 90 procent.

Podle diplomatických zdrojů Reuters se v pátek v Bruselu mimořádně sejdou ministři zahraničí EU k diskusi o způsobech, jak by bylo možné jadernou dohodu s Íránem ještě zachránit. Podle informací ČTK není vyloučená ani přítomnost jejich íránského partnera Mohammada Džaváda Zarífa, kterého k návštěvě Bruselu o víkendu pozval šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Írán dohodu ukládá k ledu v době vypjatě nepřátelských vztahů se Spojenými státy. USA v pátek na příkaz prezidenta Trumpa usmrtily raketou z dálkově ovládaného dronu u letiště v irácké metropoli Bagdádu velitele elitních íránských jednotek generála Solejmáního. Teherán hrozí odplatou.

Témata:  Írán Mezinárodní agentura pro atomovou energii jaderný výzkum

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.