Investiční společnost Akro, která zastupuje někdejší podílníky vytunelovaných CS Fondů, podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Chce se domoci náhrady škod, které podle Akra vznikly nesprávným postupem českých orgánů v souvislosti s vytunelováním CS Fondů v roce 1997.
Společnost to dnes oznámila na svém webu. České soudy původně Akru přiřkly odškodné 2,1 miliardy korun. Později ale justice dospěly k závěru, že nárok byl promlčený, a společnost proto musela peníze vrátit.
Podle Akra postup českých justičních orgánů zasáhl do majetkových práv podílníků CS fondů i do práva na spravedlivý proces podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. "Podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva je nyní naším posledním krokem v déle než dvacet let trvajícím zápasu o to, dostane-li se poškozeným podílníkům fondů alespoň nějaké kompenzace za jednání státu, který jejich okradení dopustil," uvedl předseda představenstva Akra Jiří Trávníček.
Akro tvrdí, že se české orgány nesprávným úředním postupem podílely na vytunelování CS Fondů. Nezabránily prý vyvedení peněz do ciziny. Následně soudy v řízeních, která trvala téměř 20 let, zmařily pokusy domoci se kompenzace za škodu, stěžuje si Akro. Společnost rovněž kritizuje, že po něm stát vymáhá 717 milionů korun na úrocích z prodlení za dobu od vyplacení odškodnění do vrácení částky státu v roce 2018.
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.
V roce 2012 Akro, které zastupuje někdejší podílníky CS Fondů, vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit jejich vytunelování. Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl už promlčený. V následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení.
Akro se rozhodnutí snažilo zvrátit odvoláním k Nejvyššímu soudu. Ten ale loni v létě potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, "plnil na promlčený dluh". Akro proto podalo stížnost k Ústavnímu soudu, který ji loni v prosinci zamítl.
