Téma přeměny umělé inteligence na nástroj, který by byl řízen náboženskými hodnotami, vyvolává zásadní otázky o rovnováze mezi technologií, etikou a vírou. Nedávný návrh malajsijského premiéra Anwara Ibrahima, aby byly do systémů umělé inteligence začleněny islámské hodnoty, představuje zajímavý, avšak zároveň kontroverzní koncept, uvedl The Diplomat.
Anwarova výzva k integraci náboženských principů do technologického vývoje má sice za cíl vytvořit morální rámec pro tuto mocnou technologii, avšak naráží na hluboké problémy související s povahou náboženství, technologií a moderní společnosti.
Umělá inteligence je nástrojem, jehož cílem je usnadňovat lidský život prostřednictvím analýzy obrovského množství dat a aplikace logických pravidel. Pokud by však byla ovládána náboženským rámcem, například islámem, nejednalo by se pouze o technologii řízenou etickými principy, ale o nástroj, kterým by se prosazovala určitá víra či ideologie. To by mohlo mít závažné důsledky, zejména proto, že výklad náboženství, včetně islámu, se liší napříč kulturami, školami myšlení a historickými kontexty.
Scénáře, ve kterých by nábožensky orientovaná AI mohla být zneužita, jsou alarmující. Mohla by se stát nástrojem diskriminace, morálního absolutismu a potlačování lidských práv. Pokud by byla například zapojena do systémů zdravotnictví, spravedlnosti či vzdělávání, mohla by ospravedlňovat restriktivní praktiky, které by mohly být označeny za božskou vůli. Takové scénáře se již staly inspirací pro dystopické fikce, jako je například román Příběh služebnice Margaret Atwoodové, kde teokratický režim využívá náboženství jako nástroj kontroly.
Alternativou k nábožensky zaměřené umělé inteligenci je etická AI, která je řízena univerzálními hodnotami, jako je spravedlnost, transparentnost a odpovědnost. Tyto principy umožňují, aby technologie respektovala různorodost lidské zkušenosti a podporovala dialog, nikoli vnucovala jediné řešení. Etická AI by měla být navržena tak, aby sloužila všem bez ohledu na jejich víru, kulturu či ideologii.
Stejně znepokojivým jevem jako náboženská AI je i snaha vlád prosazovat své politické ideologie prostřednictvím technologií. Například v Číně je AI využívána k monitorování občanů a prosazování státní agendy, zatímco ve Spojených státech se objevují obavy z vlivu určitých politických směrů na algoritmy. Pokud by se umělá inteligence stala nástrojem politických či náboženských ideologií, mohla by být zneužita k potlačování svobody a plurality názorů.
V případě Malajsie, kde se premiér Anwar snaží oslovit konzervativní malajské voliče, představuje tato výzva k integraci islámských hodnot do AI dvojsečnou zbraň. Na jedné straně může získat podporu konzervativního obyvatelstva, avšak na druhé straně riskuje odcizení liberálnějších skupin a menšin, které by mohly vnímat tento krok jako omezení svých práv.
Témata: umělá inteligence (AI), Malajsie
Související
15. října 2025 16:20
10. června 2025 19:37
10. května 2025 16:41
18. února 2025 15:01
29. ledna 2025 8:53
