Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Očekávaná délka života se při prvním roku pandemie nejvíce snížila ve Španělsku

Španělsko, ilustrační fotografie.
Španělsko, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Očekávaná délka života se během prvního roku pandemie nejvíce snížila ve Španělsku. Uvedla to dnes agentura EFE s odkazem na studii evropského statistického úřadu Eurostat. V zemi se údaj mezi lety 2019 a 2020 snížil o 1,6 roku. Ve zbytku Evropské unie nastal rovněž pokles, a to o zhruba jeden rok. Český údaj byl lehce nadprůměrný.

Španělsko v roce 2019 vykazovalo nejdelší očekávanou délku života v Evropské unii, a to 84 let. O v roce 2020 to však bylo o zhruba 20 měsíců méně. V předloňském roce tak nejvyšší údaj vykazovalo Irsko (82,6 roku), kde se se očekávaná délka života prakticky nezměnila.

V celé Evropské unii údaj poklesl o 0,9 roku. O celý rok se pak očekávaná délka života snížila u mužů. Podle Eurostatu to souvisí s nadprůměrným počtem úmrtí v roce 2020, který způsobila pandemie covidu-19. Eurostat již dříve informoval, že od března do prosince předloňského roku členské státy zaznamenaly o 580.000 úmrtí více, než kolik činil průměr z předchozích let.

V České republice se v roce 2020 očekávaná délka života snížila o asi 12 měsíců na 78,3 roku.

Španělsko patřilo k unijním zemím, které zasáhl nejvíce začátek pandemie covidu-19. Velmi vysoké nadúmrtnosti země čelila hlavně v březnu a dubnu předloňského roku. Velká ohniska byla v domech s pečovatelskou službou. Od začátku epidemie v zemi, kde žije 47 milionů lidí, zemřelo zhruba 104.000 nakažených.

Témata:  Španělsko,  koronavirus (coronavirus) COVID-19

Aktuálně se děje

29. září 2026 5:00

Počasí o víkendu: Babí léto vydrží, noční teploty ale budou klesat

Příští víkend přinese na většinu území České republiky převážně slunečné a příjemně teplé počasí. Meteorologové očekávají, že obloha bude v sobotu zpočátku polojasná až skoro jasná. Během dne se však oblačnost přechodně zvětší, a to nejprve v severozápadní polovině země. Později se zvětšená oblačnost může místy objevit i na ostatním území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.