Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum: Se zrušením ústavního práva na potrat souhlasí 41 procent Američanů

těhotenství
těhotenství
Foto: Pixabay

Většina Američanů nesouhlasí s pátečním rozhodnutím Nejvyššího soudu USA, které zrušilo ústavní právo na potrat, vyplývá z průzkumu agentury YouGov pro televizi CBS News. Nesouhlasné stanovisko k verdiktu dalo najevo 59 procent dotázaných, zbylých 41 procent mu vyslovilo podporu. Potraty by v USA měly být za všech okolností nebo ve většině případů legální podle 64 procent účastníků průzkumu.

Nová čísla se nijak zásadně neodklání od hodnot z posledních desetiletí, kdy sondáže opakovaně ukazují většinovou podporu práva na ukončení těhotenství v americké společnosti. Agentura Pew Research Center se už skoro tři dekády prakticky každý rok lidí ptá na postoje k legálnosti potratů a jen jednou méně než 50 procent dotázaných uvedlo, že by měly být vždy nebo ve většině případů povolené.

Konzervativní většina v senátu nejvyššího soudu nicméně rozhodla, že americká ústava právo na potrat negarantuje a že verdikt z roku 1973, který toto právo ukotvil, byl chybný. V důsledku nového rozhodnutí pěti z devíti členů soudu mohou američtí zákonodárci přístup k interrupcím libovolně omezovat, což také republikánští lídři mnoha států činí.

Mezi republikány a demokraty je v pohledu na potraty obrovská názorová propast, což ukazuje i nový průzkum. Podporu pátečnímu verdiktu nejvyššího soudu v něm vyjádřilo jen 17 procent demokratů, zatímco souhlas dalo najevo 78 procent republikánů. Rozdělení podle pohlaví respondentů zase naznačuje, že zrušení precedentu z roku 1973 považují za nesprávné dvě třetiny amerických žen. Z těch dotázaných uvedlo 56 procent, že podle nich verdikt životy žen v USA zhorší, zatímco opačný názor vyslovilo jen 16 procent.

Mapování názorů na potraty je ovšem velmi složité a statistiky vyplývající z obecných otázek zde mohou být zavádějící, vysvětluje v podrobné analýze publicistický server Vox. "Američané převážně chtějí legální přístup k potratům, alespoň v některých situacích. Ale jakmile jdete do větších podrobností, obrázek se zkomplikuje. Pohledy na specifické body jsou výrazně rozmanitější," zdůrazňuje Vox.

Text upozorňuje například na to, jak se mění podíl různých odpovědí v závislosti na různé načasování hypotetických potratů. Když se v průzkumu Pew Research Center otázka týkala prvních šesti týdnů, uvedlo 51 procent respondentů, že by mělo být "v zásadě legální" těhotenství ukončit, ve srovnání se 26 procenty odpůrců. Při 24. týdnu se ale poměr mezi dvěma tábory takřka otočil.

"Nemůžete žádnou jednotlivou otázku z průzkumu brát zcela vážně, protože když se podíváte jenom o centimetr pod povrch, dostanete data, která jsou (vzájemně) v rozporu," řekla Tresa Undemová, spoluzakladatelka firmy PerryUndem provádějící sociologické výzkumy. Běžné průzkumy v otázce potratů podle ní naráží na skutečnost, že většina lidí své názory na věc příliš nepromýšlí a ani tématu moc nerozumí. Její tým například při podrobnějším dotazování zjistil, že asi třetina lidí, kteří se při jistém časovém ohraničení vyslovili pro postavení interrupcí mimo zákon, následně uvedla, že by preferovali, kdyby se zákonodárci v jejich státě do otázky nemíchali.

"Při veškeré mojí práci... bylo podstatné to, že veřejnost chce rozhodnutí ohledně potratů nechat na lidech, ne na vládě," řekla Undemová.

Témata:  USA potraty těhotenství

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.