Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Puč ve Venezuele. Kdo řídí parlament? Nastala bizarní situace

Venezuela, ilustrační foto
Venezuela, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Venezuelský parlament má po nedělním zasedání, na nějž vládní strana nevpustila zástupce opozice, dva předsedy. Socialistická strana prezidenta Nicoláse Madura dosadila na post šéfa Národního shromáždění poslance Luise Parru, opoziční poslanci však uspořádali svoji vlastní schůzi a potvrdili ve funkci předsedy Juana Guaidóa, který se před rokem prohlásil i za dočasnou hlavu státu.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo odsoudil Madurův režim za nelegitimní pokus převzít moc nad parlamentem.

"Gratuluji Juanu Guaidóovi ke znovuzvolení předsedou venezuelského Národního shromáždění a odsuzuji neúspěšný pokus bývalého Madurova režimu potlačit vůli demokraticky zvoleného parlamentu," uvedl americký ministr zahraničí ve svém prohlášení.

Congratulations to @JGuaido on his re-election to the @AsambleaVE! Arrests, bribes and blocking access to its building were unable to derail #Venezuela’s National Assembly. Only a transitional government organizing free and fair presidential elections can end the crisis.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) January 6, 2020

Také Kolumbie, Bolívie, Chile, Ekvádor či Brazílie oznámily, že neuznávají za šéfa parlamentu Parru. Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro kritizoval Madurův režim, že demokratické volbě nového předsedy zabránil násilím.

Opozice dosazení Parry označila za "parlamentní puč", protože podle ní se neuskutečnilo řádné hlasování a nebylo dosaženo potřebného kvóra. Opoziční poslanci se do budovy obklopené policejním kordonem nedostali. Guaidó se pokusil i přelézt plot, policisté mu v tom ale zabránili. Po několika hodinách uspořádala opozice zasedání v redakci opozičního deníku El Nacional a potvrdila v křesle šéfa Národního shromáždění Guaidóa.

Nedělní události podle analytiků citovaných serverem BBC Mundo nyní opět sjednotily venezuelskou opozici, kterou po dlouhodobém rozdělení stmelil loni v lednu Guaidó a která se znovu začala rozpadat loni v létě. Důvodem byla frustrace z toho, že ani masové protimadurovské demonstrace z počátku loňského roku a široká mezinárodní podpora Guaidóovi nepřinesly pád režimu. Maduro zůstal u moci díky tomu, že si represemi i úplatky udržel na své straně velení armády, ačkoli několik tisíc vojáků, včetně desítek důstojníků, mu poslušnost odmítlo. Pokud ale neemigrovali, skončili ve vězení.

Po selhání rozhovorů zástupců opozice s představiteli Madurovy vlády, které se vedly loni v létě v Oslu a na Barbadosu, uzavřela část opozice dohodu s vládní stranou, jejíž poslanci se poté vrátili do parlamentu. Na jeho činnosti se poslanci Madurovy socialistické strany přestali podílet poté, co v roce 2016 nejvyšší soud, ovládaný příznivci Madura, označil všechna rozhodnutí parlamentu za nelegitimní. V roce 2017 si Madurova vláda ustavila de facto vlastní parlament (Ústavodárné shromáždění).

Podle serveru ALnavío se vládní poslanci do parlamentu vrátili i kvůli nedělní volbě nového vedení parlamentu, která je součástí Madurovy strategie vyhrát letošní parlamentní volby. Nové vedení tak podle serveru ALnavío s pomocí přeběhlíků od hlavní opoziční koalice má pomoci ovládnout nové složení Národní volební komise, která pak vyhlásí parlamentní volby.

Témata:  Venezuela Nicolas Maduro USA Juan Guaidó Mike Pompeo

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.