Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

U dětí kuřáků je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že také začnou kouřit

O cigaretách panuje mnoho mýtů
O cigaretách panuje mnoho mýtů
Foto: Pixabay

U dospívajících dětí kuřáků je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že samy začnou kouřit, než u dětí nekuřáků, uvádí nová zdravotnická kampaň britské vlády. Lékaři a další odborníci v ní vyzývají rodiče, aby se svého zlozvyku vzdali v rámci novoročních předsevzetí a poskytli tak svým potomkům výhodu, která jim vydrží celá desetiletí, napsala dnes stanice BBC.

Podle vládní kampaně začalo kouřit 4,9 procent dospívajících, jejichž rodiče kouří, zatímco mezi dětmi nekuřáků je to pouze 1,2 procenta. Více než čtvrtina dětí kuřáků ještě v pubertě vyzkouší cigarety, u ostatních dětí to je jen 11 procent. Kampaň také varuje, že pokud děti žijí v domácnosti s kuřákem, je u nich větší riziko, že onemocní astmatem, zánětlivými onemocněními plic nebo meningitidou.

"Doufáme, že tato nová kampaň, která upozorňuje na mezigenerační souvislost kouření, kdy rodiče ovlivňují své děti, bude pro mnohé další motivací, aby se letos nadobro zbavili cigaret," uvedla v tiskové zprávě ke kampani ministryně zdravotnictví Maggie Throupová

Britská vláda kuřákům v rámci kampaně nabízí odbornou pomoc s odvykáním, včetně aplikace pro chytré telefony, která pomáhá překonat první měsíc bez nikotinu. Podobné informace a podporu v Česku nabízejí stránky www.koureni-zabiji.cz, které provozuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

Témata:  kouření

Aktuálně se děje

29. září 2026 11:31

Tajemství první chalupy Jana Krause. Roman Skamene popsal, co se stalo

Jan Kraus patří dlouhá léta k hvězdám českého šoubyznysu, ale i o těch platí, že si rády užijí nějaký čas stranou zájmu a mimo světla reflektorů. Známý herec a moderátor si s jedním kolegou pořídil první chalupu už před desítkami let. Co se s ní stalo?

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.