Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volby v USA jsou rozsáhlejší, než se zdá. Ani zdaleka se nevolí jen prezident

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Depositphotos

Během úterních voleb ve Spojených státech se kromě prezidentského souboje rozhoduje také o složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Američané volí nejen prezidenta, ale i část Kongresu, což může zásadně ovlivnit politické dění v USA a jejich zahraniční politiku.  

Sněmovna reprezentantů, dolní komora Kongresu, má 435 členů. Momentálně ji kontroluje Republikánská strana s 220 křesly, zatímco demokraté mají 212 mandátů a tři místa zůstávají neobsazená. V Senátu mají demokraté mírnou většinu díky podpoře čtyř nezávislých senátorů, což jim poskytuje těsnou většinu 51 hlasů ze 100.

Průzkumy veřejného mínění před volbami naznačují těsný souboj nejen o Bílý dům, ale i o kontrolu nad Kongresem. Podle odhadů by se rozložení sil mohlo změnit. Pokud by se prognózy naplnily, mohlo by dojít k historickému rozdělení, kdy by demokraté získali většinu ve Sněmovně reprezentantů a Senát by připadl republikánům.

Role Kongresu je důležitá i z mezinárodního hlediska. Sněmovna reprezentantů má výlučné právo rozhodovat o financování a rozpočtových otázkách. Všechny zákony týkající se financí, včetně zahraniční pomoci, musí vznikat v této komoře.

To znamená, že pokud chce prezident USA schválit finanční pomoc například pro Ukrajinu nebo Izrael, musí návrh projít nejprve sněmovnou. Kromě toho má sněmovna i vyšetřovací pravomoci a zahajuje procesy ústavní obžaloby, jak tomu bylo dvakrát u exprezidenta Donalda Trumpa. Pro impeachment je nutný souhlas i Senátu.

Senát, kromě hlasování o impeachmentu, hraje klíčovou roli v zahraničních otázkách, zejména prostřednictvím vlivného Výboru pro zahraniční vztahy. Tento výbor schvaluje zahraniční pomoc, zbraňové obchody a má vliv na ratifikaci mezinárodních smluv.

Výsledky těchto voleb tak mohou zásadně změnit politickou dynamiku v USA. Nové rozložení sil v Kongresu může ovlivnit jak domácí, tak i zahraniční agendu, a to především v oblasti rozpočtu, zahraniční pomoci a vojenské spolupráce s dalšími státy. 

Témata:  USA prezidentské volby USA 2024

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.