Volodymyr Zelenskyj: Od televizního komika k válečnému prezidentovi

Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj se narodil 25. ledna 1978 ve městě Kryvyj Rih v centrální části tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Jeho otec byl vysokoškolský profesor, matka pracovala jako inženýrka. Rodina byla ruskojazyčná a židovského původu, což hrálo roli i v pozdějších diskusích o jeho identitě a vztahu k nacionalismu.

Vystudoval právo, ale nikdy se tomuto oboru nevěnoval. Místo toho se dal na dráhu komika, scenáristy a producenta. V roce 2003 spoluzaložil úspěšné televizní a produkční studio Kvartal 95, které se stalo základem jeho mediálního impéria.

Právě Kvartal 95 stvořil i jeho nejslavnější roli – učitele dějepisu Vasila Holoboroďka, který se ve fiktivním seriálu Služebník lidu nečekaně stane prezidentem. Ironií osudu se seriál stal předzvěstí reality: Zelenskyj se roku 2019 skutečně uchází o post prezidenta a vyhrává s přehledem – získává přes 70 % hlasů.

Zelenskyj vstoupil do politiky bez předchozí zkušenosti, bez stranické infrastruktury a bez politického programu v klasickém slova smyslu. Jeho hlavními hesly byly boj proti korupci, modernizace státu a přiblížení Ukrajiny Západu. Založil hnutí, které převzalo název jeho seriálu – Služebník lidu – a sliboval, že přinese čerstvý vítr do politiky.

Jeho vítězství bylo interpretováno jako výraz nespokojenosti obyvatel s tradičními elitami a jako naděje, že mladý prezident z lidu může změnit zažitý politický systém. Kritici však upozorňovali na jeho nezkušenost, vazby na některé oligarchy (zejména na miliardáře Ihora Kolomojského) a chybějící konkrétní plán reforem.

Zásadní zlom v jeho politickém příběhu přinesl 24. únor 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Zelenskyj se tehdy rozhodl zůstat v Kyjevě, přestože mu Spojené státy nabízely evakuaci. Jeho slavná věta „Potřebuji munici, ne odvoz“ obletěla svět a okamžitě z něj učinila symbol odporu.

Od té chvíle začal naplno plnit roli válečného prezidenta. Denně oslovoval národ i mezinárodní společenství, cestoval do zemí NATO, apeloval na pomoc a vyzýval Západ k rozhodné akci. Za svou vytrvalost a vůdcovství získal celosvětové uznání. Byl vyhlášen osobností roku magazínu Time za rok 2022 a ocitl se v čele řady mezinárodních žebříčků vlivu.

Zelenskyj změnil i svůj osobní styl. Opustil oblek, který nosil na začátku mandátu, a vystupuje výhradně v jednoduchém vojenském triku, což má podpořit dojem prezidenta v první linii. Jeho projev je emotivní, přímý a často velmi osobní – mluví o bolesti vlastního národa, o ztrátách, o statečnosti vojáků i obyčejných lidí.

Pod jeho vedením prošla Ukrajina několika klíčovými momenty – od úspěšné obrany Kyjeva na jaře 2022, přes masivní protiofenzívu v Charkovské oblasti, až po složité vyjednávání o dodávkách zbraní, sankcích a členství v NATO.

Zelenskyj má však i své kritiky. Někteří mu vyčítají přílišnou koncentraci moci, pomalé reformy a tlak na média či opozici. V době války byly například odloženy parlamentní volby, čímž se prodloužilo funkční období poslanců i samotného prezidenta bez nového mandátu.

Zpochybňována byla i transparentnost při rozdělování vojenské pomoci a vztahy s některými armádními velitelstvími. V zahraničí pak musel čelit občasnému „únavovému syndromu“ některých partnerů, zejména v USA, kde se část republikánů staví proti další podpoře Ukrajiny.

V květnu 2025 zůstává Zelenskyj stále v čele státu, navzdory tomu, že v běžném období by jeho mandát již končil. Vzhledem k válečnému stavu však nelze pořádat volby a prezidentské pravomoci mu tak de facto zůstávají.

Ukrajina se mezitím snaží udržet mezinárodní podporu, modernizovat armádu a doufá v prolomení ruských linií. Zelenskyj zůstává klíčovou postavou – je tváří ukrajinského odporu i symbolem národní jednoty. 

Témata:  Volodymyr Zelenskyj