Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vznikne 51. stát USA? Ve sněmovně se chystá hlasování

Washngton D.C.
Washngton D.C.
Foto: Pixmac

Americká Sněmovna reprezentantů bude příští týden hlasovat o tom, zda prohlásit federální okrsek District of Columbia, na jehož území leží metropole Washington, za 51. stát Unie. Návrh podle serveru Politico nejspíš bez problémů projde demokraty ovládanou dolní komorou, narazí ale zřejmě na odpor republikánů, kteří mají většinu v Senátu.

Pokud Sněmovna návrh schválí, bude to poprvé v historii, co se komora Kongresu vyslovila pro to, aby bylo federálnímu okrsku přiznáno politické zastoupení a hlasovací práva v Kongresu.

Ústava USA garantuje každému státu dvě křesla v Senátu, počet mandátů ve Sněmovně reprezentantů je pak určen podle počtu obyvatel v jednotlivých státech. Federální okrsek však toto zastoupení ve federální legislativě nemá, což dlouhodobě kritizují místní obyvatelé, podle nichž jsou jim upírána základní občanská práva, která požívají všichni ostatní Američané. Poznávací značky aut ve Washingtonu dokonce nesou slogan "ukončete zdanění bez zastoupení", čímž odkazují na jedno z hlavních hesel americké revoluce, jímž američtí kolonisté protestovali proti britské nadvládě.

S návrhem však dlouhodobě nesouhlasí republikáni, kteří se proti povýšení statusu federálního distriktu postaví zřejmě i tentokrát. Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnel se v loňském rozhovoru vyjádřil zásadně proti a označil to za socialistický nápad. V podobném smyslu se vyjádřil i prezident Donald Trump. Ten řekl, že by republikáni byli "velice hloupí", pokud by na něco takového přistoupili, jelikož se federální distrikt silně kloní k demokratům. "Abychom mohli mít další dva demokratické senátory a pět dalších kongresmanů? Ne, díky. To se nikdy nestane," řekl v květnu listu The New York Times. Politico ale uvedl, že by federální okrsek získal jen jedno křeslo v dolní komoře, nikoliv pět.

Špičky demokratů argumentují i tím, že by šlo o vítězství většinově černošského obyvatelstva federálního distriktu v době, kdy celou zemí otřásají masivní protesty proti zakořeněnému rasismu a rasové nerovnosti, které vyvolala smrt George Floyda. "Toto není jen otázka místní správy a spravedlnosti, je to také zásadní otázka občanských práv," řekl vůdce demokratické většiny v dolní komoře Steny Hoyer.

Demokraté rovněž tvrdí, že návrh získal na nové naléhavosti po zákroku bezpečnostních složek proti demonstrantům na náměstí Lafayette Square na začátku června. Policie při něm násilně rozehnala převážně pokojný protest, aby náměstím mohl následně projít prezident Trump a vyfotit se s biblí u přilehlého kostela.

Demokratická starostka Washingtonu Muriel Bowserová krok bezpečnostních složek kritizovala, protože jej podle ní provedli příslušníci federálních sborů a členové národní gardy z jiných států, a to bez souhlasu místních obyvatel a politické reprezentace. "Přiznání statusu státu by to všechno spravilo. A nyní mají Američané jasnou představu, co se bez něj může stát," řekla v úterý Bowserová.

Témata:  USA USA Washington Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.