reklama

Pokud Sněmovna návrh schválí, bude to poprvé v historii, co se komora Kongresu vyslovila pro to, aby bylo federálnímu okrsku přiznáno politické zastoupení a hlasovací práva v Kongresu.

Ústava USA garantuje každému státu dvě křesla v Senátu, počet mandátů ve Sněmovně reprezentantů je pak určen podle počtu obyvatel v jednotlivých státech. Federální okrsek však toto zastoupení ve federální legislativě nemá, což dlouhodobě kritizují místní obyvatelé, podle nichž jsou jim upírána základní občanská práva, která požívají všichni ostatní Američané. Poznávací značky aut ve Washingtonu dokonce nesou slogan "ukončete zdanění bez zastoupení", čímž odkazují na jedno z hlavních hesel americké revoluce, jímž američtí kolonisté protestovali proti britské nadvládě.

S návrhem však dlouhodobě nesouhlasí republikáni, kteří se proti povýšení statusu federálního distriktu postaví zřejmě i tentokrát. Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnel se v loňském rozhovoru vyjádřil zásadně proti a označil to za socialistický nápad. V podobném smyslu se vyjádřil i prezident Donald Trump. Ten řekl, že by republikáni byli "velice hloupí", pokud by na něco takového přistoupili, jelikož se federální distrikt silně kloní k demokratům. "Abychom mohli mít další dva demokratické senátory a pět dalších kongresmanů? Ne, díky. To se nikdy nestane," řekl v květnu listu The New York Times. Politico ale uvedl, že by federální okrsek získal jen jedno křeslo v dolní komoře, nikoliv pět.

Špičky demokratů argumentují i tím, že by šlo o vítězství většinově černošského obyvatelstva federálního distriktu v době, kdy celou zemí otřásají masivní protesty proti zakořeněnému rasismu a rasové nerovnosti, které vyvolala smrt George Floyda. "Toto není jen otázka místní správy a spravedlnosti, je to také zásadní otázka občanských práv," řekl vůdce demokratické většiny v dolní komoře Steny Hoyer.

Demokraté rovněž tvrdí, že návrh získal na nové naléhavosti po zákroku bezpečnostních složek proti demonstrantům na náměstí Lafayette Square na začátku června. Policie při něm násilně rozehnala převážně pokojný protest, aby náměstím mohl následně projít prezident Trump a vyfotit se s biblí u přilehlého kostela.

Demokratická starostka Washingtonu Muriel Bowserová krok bezpečnostních složek kritizovala, protože jej podle ní provedli příslušníci federálních sborů a členové národní gardy z jiných států, a to bez souhlasu místních obyvatel a politické reprezentace. "Přiznání statusu státu by to všechno spravilo. A nyní mají Američané jasnou představu, co se bez něj může stát," řekla v úterý Bowserová.

Loading...
reklama