Na úvod zasedání ve středu promluvil na dálku také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Deklaraci vyjadřující podporu Ukrajině podepsalo 24 zemí, podpis pod ní nepřipojily mimo jiné Brazílie, Mexiko ani Argentina. V dokumentu tyto země opět odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu, která začala letos v únoru. Už v březnu země OAS ruskou invazi kritizovaly a vyzvaly k ukončení války.

"Je klíčové, abychom byli jednotní v odsouzení podvodných ruských referend, které porušují mezinárodní právo, a jednoznačně odmítli i jakékoli pokusy o ilegální anexi ukrajinského území," prohlásil v Limě Blinken. Doufá také, že tyto země podpoří i rezoluci na toto téma ve Valném shromáždění OSN v příštích týdnech.

Zelenskyj ve středu vyzval americké státy k další podpoře své země a boj Ukrajiny proti ruské invazi přirovnal k boji zemí Latinské Ameriky za nezávislost v 19. století. "Na čí straně by stál Simón Bolívar ve válce Ruska proti Ukrajině? Koho by podpořil José de San Martín? A s kým by sympatizoval Miguel Hidalgo?," řekl Zelenskyj v projevu s odkazem na slavné bojovníky za nezávislost amerických zemí. "Myslím, že by nepomohli někomu, kdo jen drancuje menší zemi jako typický kolonizátor," odpověděl si obratem ukrajinský prezident.

Blinken, který tento týden cestou do Peru navštívil i Kolumbii a Chile, v Limě také oznámil další pomoc latinskoamerickým zemím v objemu přes 240 milionů dolarů (asi šest miliard Kč), která má jít zejména na pomoc s rostoucí migrací.

Americký ministr zahraničí se v Limě také setkal s několika bojovníky za lidská práva z Kuby, Nikaraguy a Venezuely, tedy ze zemí, kde vládnou autoritářské režimy a jejichž vlády za represe vůči opozici a za nesvobodné volby Spojené státy i další země OAS dlouhodobě kritizují. Kvůli této kritice loni v listopadu požádala o vystoupení z OAS nikaragujská vláda prezidenta Daniela Ortegy a už v roce 2017 to udělal venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle zakládají charty OAS proces vystoupení trvá dva roky, Nikaragua nicméně letos v dubnu uvedla, že vystupuje s okamžitou platností. Sporné je členství Venezuely, kterou od roku 2019 zastupuje u OAS opoziční lídr Juan Guaidó, jehož tehdy řada zemí, v čele s USA a Kolumbií, uznala prozatímní hlavou Venezuely. Ve čtvrtek se valné shromáždění OAS odmítlo zabývat návrhem odebrat Guaidóovi jeho zastoupení u této organizace, uvedla agentura AFP.

OAS sdružuje přes tři desítky států, které leží na americkém kontinentě a v Karibiku, organizace vznikla v roce 1948. Zakládajícím členem byla i Kuba, kterou ale organizace částečně vyloučila v roce 1962, kdy rezolucí rozhodla o zákazu účasti kubánské komunistické vlády na zasedání této organizace. Kuba jako země ale formálně členem stále je.

Valné shromáždění OAS by se mělo ještě mimo jiné zabývat situací na Haiti, které už roky sužuje ekonomická i politická krize a násilí gangů a kde nyní po třech letech zaznamenali první případy cholery, včetně několika úmrtí. Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden varovala před nekontrolovatelným šířením této nemoci na Haiti.