Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Titanic je zpět. Druhá loď vypluje už za pár let

"Nepotopitelný" Titanic
Foto: INT

Nový Titanic označovaný jednoduše jako Titanic II je předmětem diskuzí po mnoho let. Původně měl být totiž spuštěn na moře v roce 2016, poté došlo k odložení na rok 2018. Společnost Blue Star Line ale nyní ohlásila definitivní datum, kdy se přesná kopie původního Titaniku vydá na svou první plavbu. Bude to v roce 2022.

Za druhým Titanikem stojí kontroverzní miliardář Clive Palmer a jeho loď má být do posledního šroubku věrná historické předloze. Cestující tak na jeho palubách nenajdou televizi či internetové připojení, naopak budou mít k dispozici lázně, tenisový kurt, divadlo či kasino.

Jediný rozdíl má být v použitých materiálech a pohonu. Zatímco původní Titanic nedokázal odolat ledovým krám a neměl dostatečné množství záchranných člunů, nový Titanic by měl být z pevnějších materiálů. Měl by také disponovat dostatkem místa pro záchranu všech pasažérů při případném neštěstí.

Rovněž by se už nemělo jednat o parník, místo motoru na uhlí bude na lodi dieslový pohon. A nově také navigace. Původní Titanic byl 270 metrů dlouhý, 53 metrů vysoký a vážil zhruba 40 tisíc tun. Ten nový bude ctít jeho rozměry, vzhledem k použitým materiálům bude ale o 10 tun těžší.

Palmer, který své jmění získal podnikáním v důlním průmyslu, založil kvůli Titaniku 2 společnost Blue Star Line, z níž čiší paralela se společností White Star Line, která stojí za původním Titanicem. Blue Star Line konstrukcí pověřila čínské státní loděnice CSC Jinling Shipyard a první plavba má proběhnout ze Šanghaje do britského Southamptonu, odkud má loď pokračovat do New Yorku. Stejnou trasou, kterou plul první Titanic.

Podobný projekt už jednou na stole byl. Přišel s ním v roce 1998 jihoafrický byznysmen Sarel Gous, realizace lodi ale kvůli nedostatku peněz nenastala. Ani Palmerův projekt ale neměl příliš světlou budoucnost, ani minulost. 

Loď byla avizována v roce 2012, konstrukce měla začít už v roce 2014 a plavba se měla odehrát před dvěma lety. Ještě loni ale zůstával projekt stále jen na papíře a Palmerův mluvčí tehdy pouze uvedl, že se stavba odložila. To serveru EuroZprávy.cz potvrdila i designerská společnost Deltamarin Ltd., která se na stavbě podílela.

"Naše první smlouva se společností Blue Star Line se týkala studie, která zjistila, že repliku původního plavidla lze postavit a že bude vyhovovat všem současným bezpečnostním a konstrukčním předpisům a bude splňovat konstrukční kritéria stanovená společností Blue Star Line," uvedla pro EuroZprávy.cz marketingová specialistka společnosti Tuija Koivunenová.

Palmer později chtěl, aby byla společnost zodpovědná i za koordinaci zainteresovaných stran podílejících se na projektu, včetně architektů a provozních manažerů. K této spolupráci ale podle vyjádření Koivunenové pro EuroZprávy.cz nedošlo.

Náklady na stavbu lodi se vyšplhaly na 600 milionů dolarů a společnost věří, že se jí investice vrátí. Cena lístků by měla být podobná jako na záoceánskou loď Queen Mary II. Řada lidí ale stále zůstává skeptická.

Palmer je totiž znám svými excentrickými nápady. Chtěl například stvořit Jurský park nebo přesnou kopii legendární vzducholodi Zeppelin. Žádný z jeho plánů se mu ale zatím nepodařilo úspěšně realizovat.

Témata:  Titanic

Související

Aktuálně se děje

8:57

Izraelci posvětili příměří s Hamásem. Netanjahu má ale problém

Boje v Pásmu Gazy se zítra podle všeho zastaví. Izraelská vláda posvětila dohodu o příměří a propuštění rukojmích s palestinským militantním hnutím Hamás. V platnost má vstoupit v neděli. Dva ministři ale hlasovali proti, přičemž varovali premiéra Benjamina Netanjahua, že jejich strany mohou kabinet opustit. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.