Snahy rakouských parlamentních stran o vytvoření vlády bez Svobodných (FPÖ) po zářijových volbách selhaly. Kancléř a šéf lidovců Karl Nehammer kvůli tomu oznámil rezignaci, v čele strany ho má dočasně nahradit Christian Stocker.
Ve čtvrtek večer se Vídeň ocitla v centru masových protestů, kdy tisíce demonstrantů vyzývaly rakouské politické strany, především vládnoucí konzervativce, aby se vyhnuly spolupráci s krajně pravicovou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Tato strana nedávno poprvé vyhrála parlamentní volby, což vyvolalo obavy mezi částí veřejnosti.
Svobodná strana Rakouska (FPÖ) je poprvé vítězem parlamentních voleb ve své zemi. Druzí skončili vládnoucí lidovci (ÖVP) kancléře Karla Nehammera. Toho by nyní ve funkci mohl nahradit šéf Svobodných Herbert Kickl, od něhož si však další osobnosti politické scény drží odstup.
Parlamentní volby v Rakousku poprvé vyhraje Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem přes 29 procent. Druzí skončí lidovci kancléře Karla Nehammera, třetí se umístí sociální demokraté. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televize ORF, který byl zveřejněn po uzavření volebních místností.
Hnutí ANO vedené bývalým premiérem Andrejem Babišem, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) oznámily vytvoření nové politické aliance. Informoval o tom dnes ve Vídni šéf FPÖ Herbert Kickl na tiskové konferenci. Aliance zve ke spolupráci i další evropské politické strany.
5. března 2026 21:20
5. března 2026 20:04
5. března 2026 18:53
5. března 2026 17:28
5. března 2026 16:51
5. března 2026 16:03
5. března 2026 14:46
5. března 2026 13:59
Ministr zahraničí Petr Macinka si na úterní jednání Sněmovny vzal Rudé právo, v němž si listoval za zády prezidenta Petra Pavla. Hned ve středu dostal šéf diplomacie další výtisk. V Senátu mu ho věnoval senátor a herec Tomáš Töpfer, jenž byl za minulého režimu pronásledován StB.
Zdroj: Jiří Hrubý
Mzdy v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí stoupaly rychleji, než se čekalo. Nominálně přidaly meziročně 7,4 procenta, zatímco analytici v souhrnu přepokládali růst jen sedmiprocentní a Česká národní banka 7,1procentní. Poprvé v historii tak průměrná mzda přesáhla psychologickou hranici 50 000 Kč, když loni v posledních třech měsících roku dosáhla 52 283 Kč.
