Kyjev a Moskva, která ve čtvrtek zahájila vojenský útok na Ukrajinu, jednají o místě a času diplomatických rozhovorů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Popřel přitom ruské tvrzení, že Kyjev odmítl nabídku zasednout za jednací stůl.
Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž by přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga je nicméně slíbilo samostatně poskytnout několik států.
Ruskou agresi vůči Ukrajině lze zastavit pomocí spojeného evropského úsilí, uvedl dnes polský prezident Andrzej Duda po summitu takzvané bukurešťské devítky (B9), kterou tvoří země východního křídla NATO. Podporu Ukrajině za všechny členy uskupení vyslovil i rumunský prezident Klaus Iohannis.
Finanční potřeby Ukrajiny po ruské invazi budou obrovské a Evropská unie jí bude muset peněžně pomoci, řekl dnes místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Evropská unie schválila program nouzové makrofinanční pomoci Kyjevu ve výši 1,2 miliardy eur (29,7 miliardy Kč).
Druhý den ruské invaze na Ukrajinu, největší pozemní války v Evropě od druhé světové války, se soustředil na hlavní město. Střelba a výbuchy byly slyšet z různých částí Kyjeva už od rána a zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě.
Sankce, které v noci na dnešek odsouhlasili na mimořádném summitu lídři zemí Evropské unie, jsou podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) velmi tvrdé. Rusko tvrdě zasáhnou, míní. Neformálně se začíná mluvit i o třetím balíku sankcí na úrovni EU, řekl šéf české diplomacie na tiskové konferenci po dnešním jednání resortního krizového štábu.
Vláda na dnešním mimořádném jednání rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Po zasedání kabinetu to na tiskové konferenci řekl premiér Petr Fiala (ODS). Bude to doporučovat dalším zemím. Krok vláda avizovala po čtvrtečním zasedání Bezpečnostní rady státu, je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Platné je rozhodnutí ode dneška.
Ruští výsadkáři obsadili strategické vojenské letiště Hostomel, které se nachází na okraji Kyjeva, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Tvrdí zároveň, že při dobývání letiště ruští vojáci zlikvidovali 200 příslušníků ukrajinských sil a ruské vojsko posléze odřízlo ukrajinskou metropoli ze západu. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko podle agentury Reuters prohlásil, že město vstoupilo do obranné fáze. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím prohlásilo, že během současných bojů bylo na Ukrajině zabito více než 2800 ruských vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil vedení Ukrajiny za "bandu narkomanů a neonacistů", s níž neočekává uzavření dohod. Zároveň vyzval ukrajinskou armádu, aby provedla převrat a sama se chopila moci. Podle agentury TASS to šéf Kremlu řekl na zasedání bezpečnostní rady státu.
Univerzita Karlova (UK) na pomoc Ukrajincům vyčlení lůžka na kolejích, zavede každodenní psychologickou poradnu a informační linku. Kvůli útoku Ruska na Ukrajinu chystá pro své studenty či pedagogy z konfliktem zasažených oblastí komplexní systém podpory. Podle dalšího vývoje chce ve spolupráci s humanitárními organizacemi připravit také finanční pomoc.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová odsoudila ruský útok na Ukrajinu. V rozhovoru s agenturou DPA dnes řekla, že ruské porušení mezinárodního práva nemá žádné ospravedlnění. Postavila se také za svého nástupce Olafa Scholze, Evropskou unii, Spojené státy, NATO, OSN a další organizace, které usilují o co nejrychlejší zastavení bojů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, uvedl server RBK Ukrajina. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov předtím podle agentury TASS řekl, že Moskva je připravena vyjednávat s Kyjevem teprve poté, až Ukrajina složí zbraně, a že Zelenskyj promarnil své dřívější příležitosti k jednání.
Rusko má v úmyslu zabrat při své invazi celou Ukrajinu, ruské armádě se však nepodařilo v první den výpadu splnit žádný ze stanovených hlavních cílů, řekl dnes britský ministr obrany Ben Wallace stanici Sky News. Ruská armáda podle něj zatím přišla o 450 vojáků.
Slovensko poslalo na hranice s Ukrajinou 500 vojáků na pomoc policistům. Podle ministra vnitra Romana Mikulce na slovenské straně hraničních přechodů není nápor lidí a Ukrajinci po přechodu hranic o pomoc slovenské úřady nežádají.
Zemědělství, lesnictví a potravinářství by mohly okamžitě zaměstnat až 50.000 uprchlíků. Uvedl to dnes ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle odborníků jsou ukrajinští pracovníci v zemědělství nenahraditelní. Vyplývá to z tiskových zpráv a vyjádření organizací a politiků, které dnes ČTK oslovila.
Z Ukrajiny do Polska ve čtvrtek přišlo asi 29.000 lidí, informoval dnes mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb Stanislaw Žaryn. V první den ruského útoku proti Ukrajině tisíce lidí, hlavně žen a dětí, dorazily do města Přemyšl na jihovýchodě Polska. Zaplnili místní nádraží, kde pro ně úřady připravily lehátka, jídlo a pití i lékařskou péči.
V některých čtvrtích v Kyjevě jsou slyšet výstřely a výbuchy, informoval starosta metropole Vitalij Kličko. Střelba byla dnes dopoledne podle místních médií hlášena například v obytné čtvrti Minský masiv na severu Kyjeva. Ministerstvo obrany požádalo obyvatele, aby zůstali doma a hlásili pohyby ruské techniky.
Vláda bude podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) hledat separátní kroky, které by doprovodily sankce EU proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Rakušan to dnes bez bližších podrobností řekl senátorům na jejich mimořádném zasedání, na kterém má horní komora ruskou agresi odsoudit a podpořit protiruské sankce.
Na Ukrajině se bojuje za Prahu a za všechny Evropany, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na dnešní mimořádné schůzi horní komory. V úvodu schůze, na níž senátoři přijmou stanovisko k ruskému vojenskému útoku na Ukrajinu, zazněla ukrajinská a česká hymna.
Ukrajinská agentura pro jadernou energetiku uvedla, že zaznamenala zvýšenou míru radiace v místech uzavřené atomové elektrárny Černobyl. Informovala o tom agentura Reuters. Odstavenou elektrárnu na severu Ukrajiny ve čtvrtek obsadili ruští vojáci.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že zničilo 118 objektů ukrajinské vojenské infrastruktury, podle agentury TASS hlásí také mimo jiné zničení pěti bojových letadel, 18 ukrajinských tanků a obrněných vozidel. Ukrajinské ministerstvo vnitra podle agentury Reuters ráno oznámilo, že ruské síly za posledních 24 hodin zasáhly na Ukrajině 33 civilních objektů a zemřely dvě děti.
Rusko chce potrestat Ukrajince za to, že chtějí žít v demokratické zemi. Chce zničit Ukrajinu jako suverénní stát a mít tam loutkovou vládu, říká v rozhovoru s ČTK ukrajinský novinář Vitalij Syzov. Myslí si, že cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je znovuvytvořit Sovětský svaz, nové ruské impérium.
Bývalý boxerský šampion v těžké váze a nynější starosta Kyjeva Vitalij Kličko řekl, že se připojí ke svému bratrovi Vladimirovi a budou společně bojovat v "krvavé válce" proti ruské armádě, která ve čtvrtek zahájila invazi na Ukrajinu. Rovněž jeho bratr je boxerský šampion.
14. února 2026 21:57
14. února 2026 20:49
14. února 2026 19:33
14. února 2026 18:19
14. února 2026 17:08
14. února 2026 16:00
14. února 2026 15:21
14. února 2026 13:47
14. února 2026 12:34
České rychlobruslení prožívá na zimní olympiádě 2026 moment, který se nesmazatelně zapíše do historie. Zatímco legenda Martina Sáblíková se po své šesté účasti pod pěti kruhy a zisku sedmi medailí s aktivní kariérou loučí, na ledovém oválu se zrodil její nástupce. Devatenáctiletý Metoděj Jílek potvrdil roli korunního prince tohoto sportu a po stříbru z úvodního startu si na nejdelší, desetikilometrové trati dojel pro suverénní zlatou medaili.
Zdroj: Libor Novák
Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.
