V pátek 17. října zemřela ve věku 96 let Dita Krausová, žena, která přežila holocaust a jejíž životní příběh inspiroval světoznámý román. Zprávu o úmrtí zveřejnil server The Times of Israel a potvrdil ji na Facebooku její syn Ron Kraus. Dita Krausová, s číslem 73305, prošla hrůzami terezínského ghetta, Osvětimi a Bergen-Belsenu, než se v roce 1949 usadila v Izraeli.
Dita Krausová se narodila v Praze v roce 1929 jako Dita Polach. Její otec byl profesorem práv. O svém židovském původu nevěděla až do roku 1939, kdy Německo obsadilo Českou republiku. Krátce poté, jako součást perzekuce Židů, její otec přišel o práci a rodina byla vystěhována z bytu.
V roce 1942 byla Dita se svou rodinou deportována do terezínského ghetta. Tam musela čelit přeplněným podmínkám, nedostatku jídla a těžké práci. Přesto se dětem v ghettu dostalo vzdělání od skupiny židovských učitelů, mezi nimiž byl i sportovní instruktor Fredy Hirsch, který se později stal jejím učitelem i v Osvětimi.
V roce 1943 byla rodina Krausových poslána do Osvětimi, kde byla umístěna v táboře pro české rodiny. Její otec zde o několik měsíců později zemřel. Dita musela strašlivou zprávu vykřičet přes zeď své matce, která byla po nemoci držena v izolaci.
V Osvětimi se nadále účastnila vzdělávání vedeného Fredym Hirschem, který organizoval skupinu instruktorů, mezi nimiž byl i Otto Kraus, její budoucí manžel. Dita byla pověřena udržováním hrstky knih, nalezených v zavazadlech vězňů. Tato malá sbírka se stala tajnou knihovnou pro děti v bloku.
Španělský spisovatel Antonio Iturbe se dozvěděl o existenci této knihovny. Poté, co ho zaujala zmínka v knize Knihovna v noci (2005) od Alberta Manguela, Iturbe Ditu Kraus kontaktoval. Jeho kniha „Knihovnice z Osvětimi“, vydaná v roce 2012, vycházela z jejího příběhu.
Dita Krausová později vzpomínala, že transporty z Terezína do rodinného tábora v Osvětimi měly jen šest měsíců života. Zatímco v březnu 1944 byla polovina dětí zavražděna a Fredy Hirsch zemřel za záhadných okolností, Dita a její matka byly poslány do Hamburku na práci. Odtud se dostaly do Bergen-Belsenu, kde obě onemocněly tyfem. Dita nemoc přežila, ale její matka zemřela v červnu 1945, pouhé dva měsíce po osvobození.
Osamocená Dita se vrátila do Prahy, kde se setkala se svou babičkou, tetou a Ottem Krausem, za kterého se brzy provdala. V roce 1949 emigrovali s prvorozeným synem do Izraele. Manželé pak třicet let učili v mládežnické vesnici Hadassim.
Dita Krausová byla také malířkou, zaměřovala se na květinové motivy, a spisovatelkou. Její memoáry „Zpožděný život“ byly vydány v roce 2020. Její manžel Otto zemřel v roce 2000. Zůstali po ní tři děti a čtyři vnoučata.
Její vnuk Udi ji popsal jako osobnost „větší než život“ – malířku, spisovatelku, učitelku, a především svého duchovního průvodce a nejlepšího přítele. Upřímnou soustrast vyjádřil i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který ji označil za „naši statečnou krajanku a přeživší holocaustu“.
Témata: Dita Krausová
