Konvičková promluvila o kruté prognóze. Proč je její nemoc tak obtížně léčitelná?

I přes vážné zdravotní problémy chodí Markéta k lékařům vždy s úsměvem. Lékaři ji občas musí krotit a uvádět do reality s tím, že její diagnóza není legrace.

„A teď co, mám se zhroutit, rvát si vlasy, kousat si nehty,“ reaguje Markéta na dotazy ohledně toho, jak se s onemocněním dokáže vyrovnat. Přiznává, že její diagnóza „není úplně běžná“. Dodává však, že pro ni je nejdůležitější to, zda ráno chce vstát a zda se cítí dobře.

Onemocnění s sebou ale nese nutná omezení. V jejím životě striktně platí pravidlo „všeho s mírou“. „Musím být na sebe opatrná,“ konstatuje zpěvačka.

Markétě občas proběhne hlavou myšlenka, co se stane, pokud se jí nepodaří nad nemocí zvítězit. „Samozřejmě, že s tím počítám, počítají s tím všichni, ale nechci si to připustit,“ svěřuje se se šokujícími slovy. Zároveň otevřeně přiznává, že některé dny se cítí opravdu velmi špatně. Velkou oporou je jí její dcera, která prý nevnímá, že je maminka občas ve špatném zdravotním stavu. Markéta má navíc ještě jeden nesplněný sen, který není spojený s hudbou ani kariérou.

Konvičková už dříve prozradila, že nemoc, kterou trpí, je ojedinělý druh nádorového onemocnění, které se tváří jako rakovina, ale není to rakovina. Nefunguje na to běžná léčba. Nemoc popsala jako ohraničené nádory, karcinoidy, přičemž nejefektivnější léčbou je odstranit je chirurgicky z těla.

Problém je v tom, že Konvičková je má v plicích, kde chirurgicky odstranit nejdou. Neuroendokrinní nádory, pro které se dříve používal název karcinoidy, jsou skupinou tumorů, které vycházejí z neuroendokrinních buněk. Tyto buňky se nacházejí roztroušené v různých částech těla, nejčastěji v trávicím traktu (např. tenké střevo, apendix) a právě v plicích.

Karcinoidy jsou velmi různorodé a jejich biologické chování se může lišit. Dobře diferencované neuroendokrinní nádory (dříve karcinoidy) bývají pomalu rostoucí s relativně neagresivním průběhem.

Někdy, zvláště pokud jsou malé a lokalizované, se mohou chovat benigně (nezhoubně). Příkladem je náhodně objevený malý tumor v oblasti slepého střeva.

Mnoho karcinoidů je však považováno za tumory nejisté biologické povahy nebo potenciálně maligní (zhoubné). I když mohou růst pomalu, mají metastatický potenciál a mohou se šířit, nejčastěji do regionálních uzlin nebo do jater. V době diagnózy bývají často už diseminované. Vzácně se vyskytují i špatně diferencované neuroendokrinní karcinomy, které jsou vysoce zhoubné a rychle metastazují.

Z hlediska ohraničení tedy záleží na konkrétním nádoru a jeho stupni pokročilosti. Malé a rané formy mohou být dobře ohraničené (lokalizované), ale jakmile začnou prorůstat do okolních tkání, nebo tvoří vzdálené metastázy, již se o ohraničený nádor v pravém slova smyslu nejedná. U karcinoidů je tedy důležité rozlišovat mezi těmi, které jsou lokalizované (a dají se chirurgicky odstranit), a těmi, které jsou již metastatické.

Témata:  Markéta Konvičková