Laďka Něrgešová se od lékařů dozvěděla zdrcující zprávu. á v hlavě nádor zvaný glioblastom. Jde o rychle rostoucí nádor centrálního nervového systému, který vzniká z podpůrných buněk nervové tkáně. V Česku je přitom ročně diagnostikováno přibližně 350 případů glioblastomu, nádoru, jehož léčba je mimořádně obtížná. Hlavním problémem je, že nádorové buňky rychle prorůstají do zdravé mozkové tkáně, což znemožňuje jejich úplné chirurgické odstranění. Tento typ nádoru má také vysokou pravděpodobnost recidivy.
Glioblastom je nejčastější a nejagresivnější druh rakoviny mozku, který má velmi špatnou prognózu. Většina pacientů přežije jen 12 až 15 měsíců od diagnózy, což je jedním z důvodů, proč je tento typ nádoru předmětem intenzivního výzkumu. Nový objev, který otevírá možnosti pro nové způsoby léčby, učinila vědecká skupina z Národního ústavu pro výzkum rakoviny a Laboratoře biologie nádorových buněk na 1. LF UK.
Tým z Národního ústavu pro výzkum rakoviny se soustředil na studium prostředí, které glioblastom využívá k šíření. Toto prostředí, které se nachází kolem cév, je tvořeno různými typy buněk a strukturami, které vytvářejí podporu pro růst nádoru – tzv. extracelulární matrix. Dvě bílkoviny, kolagen I a fibronektin, hrají klíčovou roli při šíření glioblastomu. Kolagen I vytváří pevnou strukturu, po které se nádorové buňky snadno pohybují, a fibronektin podporuje vznik agresivnějších nádorových buněk.
Dosud však nebylo jasné, které buňky v okolí nádoru tyto bílkoviny produkují. Český tým nyní zjistil, že za tvorbu kolagenu I a fibronektinu jsou zodpovědné buňky podobné pericytům, které obklopují malé cévy. Tyto buňky se podílejí na regulaci průtoku krve, stabilizaci cévních stěn a udržování ochranné hematoencefalické bariéry, která chrání mozek před škodlivými látkami. Kolagen I a fibronektin produkují právě tyto buňky, které nesou na svém povrchu fibroblastový aktivační protein. Tento objev může vést k vývoji nových terapeutických metod, které by cíleně omezily produkci těchto bílkovin, čímž by zpomalily šíření glioblastomu a usnadnily jeho chirurgické odstranění.
Vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny se výzkumu glioblastomu věnují již několik let. V loňském roce spolupracovali s odborníky ze Stanfordské univerzity na vývoji molekulárních sond, které umožňují lepší vizualizaci glioblastomových buněk. Tyto sondy se aktivují v přítomnosti specifických enzymů v nádorovém mikroprostředí a začnou světélkovat, což vytváří výrazný kontrast mezi nádorovou a zdravou tkání. Tato technologie pomůže neurochirurgům přesněji odstraňovat nádory s minimálním poškozením okolní zdravé tkáně. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v březnu 2024 v časopise Journal of Neurosurgery.
Témata: Laďka Něrgešová
Související
1. srpna 2025 14:49
30. července 2025 16:32
30. července 2025 10:56
30. července 2025 8:20
