Jihomoravský kraj stále bojuje se žloutenkou, hygienci hlásí další nakažené

Hygienici označují stav za největší epidemii žloutenky od počátku tisíciletí. Na jižní Moravě žije 1,2 milionu obyvatel.

Počet zaznamenaných případů je desetinásobný oproti dřívějším rokům. "Aktuálně přibývá kolem 15 až 20 případů týdně. Nejvíce je zasažené Brno a jeho okolí, kde je 80 procent nakažených," uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Renata Ciupek. Nejvíce nemocných je ve věku 20 až 44 let, avšak nákaza podlení postihuje také ostatní věkové kategorie.

Kvůli epidemii začalo Brno očkovat sociální pracovníky magistrátu a naočkuje i část strážníků, kteří se při práci vystavují zvýšenému riziku přenosu nákazy. Očkování se týká asi 600 lidí. Kromě toho Brno chystá očkování zhruba 300 lidí bez domova.

Žloutenka se šíří kontaktem. Podle Ciupek k šíření mohou přispívat letní aktivity spojené s nedodržením hygieny rukou. "Patří k tomu cestování, tábory, festivaly a podobně," poznamenala Ciupek.

Virus vniká do těla ústy a vylučuje se stolicí. Hygienici proto nabádají lidi, aby si umývali ruce mýdlem a teplou vodou po každé návštěvě toalety a před jídlem. Žloutence se lze vyhnout také očkováním. Očkovací dávka stojí kolem 1000 korun a podávají se dvě.

Mezi první projevy nemoci patří teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žeberním obloukem, bolest břicha a celková slabost, vysvětluje ockovacicentrum.cz. V další, akutní fázi nemoci dochází ke zhoršení potíží a typickým projevům: zežloutnutí kůže a očí, ztmavnutí moči, vylučování světlé stolice a extrémní únavě.

Největší epidemie žloutenky A byla v ČR v severních Čechách v roce 1979, při níž onemocnělo 32 065 osob, zvláště děti, po požití mražených zmrzlin s kontaminovanými jahodami. Největší epidemie byla v Šanghaji v roce 1988 po požití syrových mušlí, kdy onemocnělo 310 746 lidí.

Témata:  Jihomoravský kraj,  nemoc,  nemocnice