Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet druhů věznic v Česku se zřejmě sníží na dva

Vězení, ilustrační fotografie
Vězení, ilustrační fotografie
Foto: Reprofoto YouTube

Praha - V Česku zřejmě budou dva druhy věznic, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou místo nynějších čtyř typů. Novela je po dnešním druhém čtení ve Sněmovně v závěrečném schvalování.

Úprava má podle ministerstva spravedlnosti přispět k účinnější práci s vězni a ke snížení recidivy.

Poslanci ji schválí zřejmě s doporučením ústavně-právního výboru, který se týká postupu umístění pachatele do jednoho ze tří nových typů oddělení. Rozhodoval by o něm sice ředitel věznice, případné odvolání pachatele by ale řešil trestní soud, nikoli generální ředitel Vězeňské služby. Soudům podle vládní novely zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho ze dvou typů věznic.

Do věznice se zvýšenou ostrahou by se podle novely dostali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.

Na rozhodnutí o umístění do konkrétního oddělení věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník. Praktický stejný postup by platil i pro přeřazování vězňů.

Témata:  věznice

Související

Aktuálně se děje

17. června 2026 20:49

Dočkala se. Norská princezna Mette-Marit podstoupila transplantaci plic

Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchody v Česku a nová analýza. Ministerstvo odhalilo nepříjemnou realitu

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.