Češi by při cestách do ciziny měli dávat pozor na komáry

Podle nejnovějších dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) bylo letos v Evropě k 26. srpnu hlášeno 877 lokálně získaných případů západonilské horečky v 15 zemích. V České republice bylo zaznamenáno také bezmála 80 případů dengue. Téměř všechny případy těchto onemocnění evidované v Česku souvisejí s pobytem v zahraničí.

"Není důvod kvůli riziku nákazy rušit dovolenou nebo měnit cestovní plány. Je ale potřeba počítat s tím, že komár na jihu Evropy už nemusí být jen nepříjemným hmyzem, ale může přenášet i infekční onemocnění. Ochrana je přitom jednoduchá – základem je vhodný repelent a důsledná ochrana před poštípáním, a to i během dne," řekl Matyáš Fošum, zástupce hlavního hygienika České republiky.

Riziko se týká především cest do jižní a jihovýchodní Evropy a Asie. Ministerstvo proto doporučuje nepodceňovat ochranu před komáry ani při podzimních cestách. V jižních destinacích mohou zůstávat komáři aktivní i v době, kdy už jejich aktivita v České republice výrazně klesá.

Virus západonilské horečky koluje v přírodě mezi ptáky a na člověka jej přenášejí komáři rodu Culex. Většina nakažených nemá žádné příznaky. Pokud se zdravotní obtíže objeví, mohou připomínat běžnou virózu – typická je horečka, schvácenost, bolest hlavy a svalů. Těžký průběh s postižením nervového systému je vzácný, může však skončit i úmrtím.

"Pro naprostou většinu lidí nepředstavuje západonilská horečka závažné riziko a infekce proběhne bez příznaků. Větší pozornost je ale na místě u starších osob a chronicky nemocných. A samozřejmě při pobytu v oblastech, kde právě probíhá intenzivní přenos," potvrdil Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole.

Západonilská horečka přitom není jedinou infekcí, které by cestovatelé měli věnovat pozornost. Komár tygrovaný (Aedes albopictus) může přenášet dengue i chikungunyu. Na rozdíl od některých běžných evropských druhů komárů je aktivní také během dne. Ve Francii a Itálii se v posledních letech opakovaně objevují lokální ohniska těchto infekcí.

Výskyt nákaz neznamená jejich plošné šíření napříč Evropou. Přenos závisí na přítomnosti konkrétního druhu komára a na vhodných podmínkách pro jeho život, například na teplotě a vlhkosti. Není proto důvod kvůli současné situaci plošně rušit nebo měnit cestovní plány. Důležité je sledovat aktuální situaci v cílové destinaci a dodržovat základní preventivní opatření.

Ministerstvo zdravotnictví a hygienická služba epidemiologickou situaci v zahraničí průběžně sledují a vyhodnocují případná rizika pro Českou republiku.

"Průběžně vyhodnocujeme hlášení z evropských systémů včasného varování. Nezajímají nás jen čísla, ale hlavně to, kde k přenosům dochází a zda nevzniká riziko s dopadem na Česko. Smyslem je zachytit jakýkoliv posun včas a varovat cestovatele dřív, než odjedou," popsal Tomáš Kotěšovec, vedoucí Operačního centra pro mimořádné události ve zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví.

Pokud se do dvou týdnů od návratu z jižní Evropy nebo jiné oblasti s výskytem těchto nákaz objeví horečka, úporné bolesti hlavy, kloubů nebo svalů nebo vyrážka, je vhodné kontaktovat lékaře. Hned při prvním vyšetření je důležité upozornit na nedávný pobyt v zahraničí. Informace o navštívené destinaci může být zásadní pro volbu dalšího diagnostického postupu.

Témata:  komáři,  zdravotnictví