Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Václav Havel má pamětní desku ve věznici na Borech jako připomínku jeho věznění

Václav Havel, 1. prezident ČR
Václav Havel, 1. prezident ČR
Foto: Reprofoto ČT

Plzeň - Václav Havel má ode dneška ocelovou pamětní desku na budově věznice v Plzni - Borech. Připomíná, že dramatik, disident a pozdější prezident byl ve vězněn mezi lety 1981 a 1983.

Nápad na pamětní desku na věznici vznikl poté, co se před dvěma lety vedly v Plzni debaty o možnosti pojmenovat po Havlovi novou divadelní budovu. "Když to divadlo nevyšlo, já jsem tenkrát z legrace říkal, že pokud měl Václav Havel k něčemu v Plzni vztah, bohužel smutný, tak to byla borská věznice," řekl senátor a starosta druhého plzeňského obvodu Lumír Aschenbrenner (ODS).

Kromě desky věnované Havlovi je u vězeňských vrat ještě pamětní deska připomínající, že na nádvoří věznice byl 11. června 1949 komunisty zavražděn armádní generál Heliodor Píka.

Autorem Havlovy pamětní desky je plzeňský sochař František Bálek. Text říká: "Za těmito zdmi byl vězněn mezi 30.7. 1981 - 28. 1. 1983 Václav Havel, vězeň č. 2789, pozdější prrrezident". Kromě ztrojeného písmena "r", které symbolizuje Havlovu charakteristickou vadu řeči, je na desce ještě červené srdíčko, které Havel připojoval ke svému podpisu.

Náklady na zhotovení desky pokryla sbírka. Celkem se podle dalšího z iniciátorů Marcela Hájka vybralo přes 73.000 korun, náklady na desku jsou přes 40.000. Zbývající částku dostane Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Témata:  Václav Havel Plzeň věznice

Související

Aktuálně se děje

17. června 2026 17:13

Tragédie Čechů v Chorvatsku se vyšetřuje. Policie zadržela první osobu

Chorvatská policie pokročila s vyšetřováním nedělní tragické námořní nehody v Jaderském moři, kterou nepřežili čtyři čeští občané. Podle informací v médiích došlo k zadržení prvního důstojníka katamaránu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchody v Česku a nová analýza. Ministerstvo odhalilo nepříjemnou realitu

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.