Lidé si dnes na mnoha veřejných akcích po celé zemi připomněli desáté výročí úmrtí dramatika, vůdčí postavy sametové revoluce a prvního českého prezidenta Václava Havla. V centru Prahy v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, uctila dopoledne jeho památku řada politiků a dalších osobností. Po setkání v kavárně následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.
Životní příběh Václava Havla ukazuje, že ideály do politiky patří, napsala dnes u příležitosti desátého výročí Havlovy smrti na facebooku slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Poslední československý a první český prezident je podle ní "neoddělitelně spojený s hvězdnými chvílemi naší nedávné historie".
Řada politiků a dalších osobností dnes dopoledne v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno. Setkání se zúčastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a řada dalších osobností.
Titulkem v češtině uctilo aktuální vydání sudetoněmeckého týdeníku Sudetendeutsche Zeitung nadcházející 85. výročí narození někdejšího disidenta a pozdějšího československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt, který článek o Havlovi napsal, označil bývalého českého prezidenta, který se narodil 5. října 1936, za přesvědčeného zastánce evropské jednoty.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes ve svém projevu o stavu EU v Evropském parlamentu připomněla bývalého českého prezidenta Václava Havla, když prohlásila, že lidé bojující za svobodu, kteří před více než 30 lety strhli železnou oponu, usilovali o stejné hodnoty jako ti, kdo po druhé světové válce položili základy sjednocování Evropy.
Srdce ze svíček dnes na Jungmannově náměstí v Praze připomíná památku bývalého prezidenta Václava Havla. Přesně před devíti lety politik, dramatik a někdejší disident zemřel ve věku 75 let na své chalupě na Hrádečku nedaleko Trutnova. Letošní pieta je kvůli epidemii v komorním duchu a částečně on-line.
Někdejší americký prezident Barack Obama byl za svých studentských let ohromen a inspirován protesty během takzvané sametové revoluce v Československu, jež pro něj byly hnutím, v nějž věřil a chtěl být jeho součástí. Obama to uvádí v prvním svazku svých pamětí, který se dnes dostal do prodeje.
Atmosféra, která provázela první polistopadové volby, byla výjimečná, některé věci si lze nyní představit jen stěží. Něco z ní však v Česku dodnes zůstalo - rozporuplné vnímání volební kampaně i velká očekávání spojená s nástupem nováčků. V rozhovoru s ČTK to řekla politoložka a historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Parlamentní volby se v roce 1990 konaly 8. až 9. června.
Ve věku 87 let dnes odpoledne v Praze zemřel po dlouhé nemoci někdejší novinář, disident, exministr obrany, mluvčí Občanského fóra, kancléř prezidenta Václava Havla a velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský.
Jedním z prvních kroků, které učinil Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem 29. prosince 1989, bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie na Nový rok 1990. Požadavek na prominutí trestů se přitom ve věznicích po celém Československu objevovaly již během prosince, někde se jí vězni dožadovali odmítáním jídla či drobnými nepokoji. Již v den zvolení Havel oznámil, že se amnestie opravdu chystá, přesný rozsah vyhlásil o tři dny později.
Lidé u chalupy prezidenta Václava Havla na Hrádečku u Trutnova dnes uctili jeho památku. U domu, v němž před osmi lety někdejší československý a český prezident zemřel, bylo podle reportéra ČTK na dřevěném plotu zavěšeno několik srdcí různých podob a velikostí. Srdce totiž prezident Havel připojoval k podpisu. Na zemi u chalupy lidé zapalovali svíčky.
Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.
Nejlepším prezidentem po roce 1989 byl podle mínění lidí Václav Havel. Jako nejlepšího ho v průzkumu STEM označilo 55 procent lidí. Jako druhý byl nejčastěji uváděn Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Miloš Zeman. Havel byl jako nejlepší prezident hodnocen každým čtvrtým Zemanovým voličem.
Česko má za sebou oslavy 30 let od revoluce, a při této příležitosti si připomnělo nejen demonstrace 17. listopadu, ale i osobu Václava Havla, který je s událostmi kolem sametové revoluce neodmyslitelně spjatý. Nyní se ukázalo, co považoval za svou největší chybu.
Události sametové revoluce, které si mimo jiné připomínáme svátkem slaveným 17. listopadu, ukončila prezidentská volba, z níž vyšel vítězně disident Václav Havel a v krátkých kalhotech pozdravil československý lid. Jeho volba však původně nebyla tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát z pohledu na komunistické poslance poslušně zvedající ruce. Paradoxní není na celé události jen to, že se jednalo o čerstvě propuštěného politického vězně a jednoho z úhlavních nepřátel komunistického režimu.
Slovenský premiér Peter Pellegrini ve svém dnešním projevu v Národním muzeu při příležitosti 30. výročí pádu komunismu připomněl Václava Havla a Alexandra Dubčeka jako klíčové osobnosti přerodu z komunistického do demokratického režimu. Československo podle něj je inspirativním příkladem něžného převzetí moci.
Odvaha Václava Havla za komunismu a při sametové revoluci byla obdivuhodná, řekl ve svém dnešním projevu v Národním muzeu premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl také, že není pyšný na to, že byl členem komunistické strany. Předseda vlády poděkoval zakladatelům Občanského fóra a dalších iniciativ, lidem, kteří pracovali v disentu a exilu, ale i těm, kdo Českou republiku přivedli do Severoatlantické aliance či Evropské unie.
Pokojné demonstrace v Praze i v dalších městech republiky hrály v listopadu 1989 důležitou roli, lidé dali na ulicích a náměstích jasně najevo, že touží po politických změnách. Nejmasovější protesty se od pondělí 20. listopadu konaly v Praze, nejprve na Václavském náměstí a o víkendu pak na Letenské pláni, kam podle dobových odhadů dorazilo na 800.000, respektive 500.000 lidí. Tyto demonstrace také v přímém přenosu vysílaly televize a rozhlas.
Václava Havla vnímají ve světě dodnes jako velkou postavu boje za svobodu. Někdejší vězeň totalitního režimu byl prvním prezidentem po listopadové revoluci v roce 1989, v čele země stál i po rozpadu Československa, na Hradě setrval celkem více než 12 let. A i po svém odchodu zůstal tento známý myslitel a bojovník za lidská práva výraznou osobností, jejíž slovo mělo velkou váhu nejen v ČR.
Na vrata chalupy bývalého prezidenta Václava Havla na Hrádečku na Trutnovsku někdo v noci na dnešek nastříkal hanlivé nápisy. Případem se zabývá policie, řekla dnes ČTK mluvčí krajské policie Eva Prachařová. Škoda nebyla zatím vyčíslena.
Předseda SPD Tomio Okamura přijal pozvání do Interview ČT24. Moderátor Daniel Tkáč začal rozebírat otázky týkající se prezidentských milostí. Milosti, které udělil Václav Havel vyvolaly horlivou debatu.
Se změnou poměrů, které přinesla Sametová revoluce, se změnilo i nazírání práva. Proto nový prezident Václav Havel vyhlásil amnestii. Právník Pavel Hasenkopf dodal, že Havlově amnestii předcházela amnestie posledního komunistického prezidenta Gustava Husáka.
Vstup České republiky do Severoatlantické aliance byl postupný proces. Zejména v prvních letech po sametové revoluci ale nebylo jasné, zda integrace do NATO může být reálným cílem. ČTK to v souvislosti s výročím vstupu do NATO řekl historik Petr Janoušek z Vojenského historického ústavu (VHÚ). Českoslovenští političtí představitelé podle něj promýšleli různé varianty jak dlouhodobě zajistit bezpečnost země. Velkou podporu měly zprvu myšlenky, které chtěly postavit evropskou bezpečnost na novém základě, kdy by se transformovala jak Varšavská smlouva, tak NATO. Za ideového tvůrce politiky, jež vedla až ke členství v NATO, Janoušek označil prezidenta Václava Havla.
29. dubna 2024 22:01
29. dubna 2024 21:25
29. dubna 2024 20:58
29. dubna 2024 19:17
29. dubna 2024 18:32
29. dubna 2024 17:54
29. dubna 2024 17:06
Prezident Petr Pavel v pondělí podepsal novelu občanského zákoníku, která od ledna 2024 zavádí nová pravidla pro partnerství stejnopohlavních párů. Předpis už dříve schválila Poslanecká sněmovna, Senát se jím nakonec vůbec nezabýval.
Zdroj: Jan Hrabě
V Praze dnes začal kvůli výstraze meteorologů před nebezpečím požárů platit zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech, jako jsou parky, lesní porosty, zahrady či lesoparky. Ve Středočeském kraji se od úterý nesmí zapalovat oheň, ani na zahradách.
