Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřela signatářka Charty 77 a bojovnice za lidská práva Libuše Šilhánová

Libuše Šilhánová
Libuše Šilhánová
Foto: Reprofoto YouTube

Praha - Dnes ve věku 87 let zemřela Libuše Šilhánová, signatářka Charty 77 a bojovnice za lidská práva. Patřila mezi zakladatele Československého helsinského výboru, několik let pak stála v jeho čele.

V roce 1957 Šilhánová vstoupila do KSČ, kde se zařadila do tzv. reformního křídla strany. V roce 1970 byla v reakci na otevřený protest proti okupaci Československa vyloučena. V roce 2001 ji prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.

Socioložka a novinářka Šilhánová spolu s manželem Věňkem Šilhánem, který byl jednou z důležitých postav Pražského jara 1968, patřila mezi první signatáře Charty. "Libuši Šilhánovou jsem znala jak z Charty 77, tak z práce Československého a Českého helsinského výboru. Statečně se podílela na obraně lidských práv v době, kdy to bylo spojeno s mnoha obtížemi," řekla ČTK veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

"Její zásluhou přežil Helsinský výbor i v dobách, kdy si mnozí mysleli, že lidská práva už v nových poměrech nepotřebují ochrany. Její skromná a neúnavná práce z výboru udělala respektovanou a funkční organizaci i v demokratických poměrech," uvedla Šabatová.

Rozloučení se podle přání Šilhánové uskuteční v užším kruhu, řekla ČTK její dcera Kateřina.

Témata:  úmrtí lidská práva Libuše Šilhánová

Související

Aktuálně se děje

15. července 2026 5:00

Počasí: Bouřky budou pokračovat, pak dorazí tropy

Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministryně financí Alena Schillerová

EET se přiblížila návratu. Poslanci schválili návrh zákona

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.