reklama

"Hofer si v řadě momentů zahrával s velice podstatnými součástmi moderní rakouské identity. Chvíli se spekulovalo o tom, že by Rakousko mohlo hlasovat o svém vystoupení z Evropské unie. Snažil se Rakousko ve své rétorice přiblížit k Rusku a k zemím Visegrádu, než že by pokračoval v jeho jednoznačném prozápadním směřování, které ta země doteď měla," řekla Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Podobný názor má i předseda zahraničního výboru Sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09), který v Rakousku desítky let žil. "Spousta lidí volila Van der Bellena, protože jim nic jiného nezbylo. V zásadě dosti konzervativním Rakušanům tak úplně nevoněl. Ale ten druhý, to by byl úplný převrat," řekl.

Dalším důvodem, proč se podpora kandidáta FPÖ zmenšila, může být i snížení dopadů migrační krize. "Migrace prakticky přestala. Jak se uzavřela balkánská cesta, tak už nehraje v Rakousku takovou roli jako dřív," řekl Schwarzenberg.

Lizcová se domnívá, že Van der Bellenovi pomohlo i to, že zvítězil už v květnovém druhém kole prezidentských voleb, které následně zrušil ústavní soud kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů. "FPÖ iniciovala jejich opakování a Rakušané byli nespokojení s tím, že kampaň probíhala tak dlouho," řekla.

"Norbert Hofer dával celkem jasně najevo, že bude stát za stranickým programem FPÖ a že bude stranickým prezidentem. Navíc, že bude velmi aktivistickým prezidentem, že by do větší míry využíval prezidentské pravomoci. Tohle mohly být důvody, že si rakouští voliči uvědomili, že by Alexander Van der Bellen představoval větší kontinuitu, navzdory té obrovské nespokojenosti s rakouskými tradičními stranami," řekl Michal Kořan z Ústavu mezinárodních vztahů.

reklama