Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Některé podniky Agrofertu chtějí mírnější EET, na finančáku neuspěly

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha - Dva podniky z holdingu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) nedostaly povolení k přechodu do jednodušší elektronické evidence tržeb (EET). Jak informuje deník E15, o výjimku usilovaly pro rozvoz pečiva a pojízdnou drůbežářskou prodejnu.

Ve zjednodušeném režimu EET nemusí firma odesílat informaci o přijaté platbě okamžitě, ale do pěti dnů. Výjimku může finanční úřad udělit třeba horským chatám nebo podnikům v místech bez internetu.

O možnost vyhnout se EET v reálném čase požádala pekárna Penam a společnost Vodňanská drůbež. Výjimka měla platit pro řidiče 400 pekařských vozů a jednu pojízdnou prodejnu s drůbežím masem.

"Požadovat vystavování dokladů po řidičích jde daleko nad rámec jejich kvalifikace a pracovních povinností," uvedl v žádosti Penam. Argumentoval, že pokud výjimku nedostane, bude muset investovat do školení řidičů či přijetí kvalifikovanějších zaměstnanců, což by významně dopadlo na hospodárnost společnosti. Podle pekárny řidiči platby přijímají zpravidla brzy ráno a často bez přítomnosti zákazníka, když na dohodnutém místě převezmou obálku s penězi.

Penamu ale úředníci doporučili pořízení centrálního evidenčního zařízení, které řidiče předem vybaví vytištěnými a zaevidovanými účtenkami. U Vodňanské drůbeže finanční úřad poznamenal, že pokud se její pojízdná prodejna bude pohybovat v místech se špatným internetovým připojením, má údaje o tržbě odeslat, jakmile se jí podaří znovu připojit.

Témata:  elektronická evidence tržeb Agrofert

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 14:49

Michaela Ochotská konečně vysvětlila, proč se rozvedla s Lukášem Rosolem

Michaela Ochotská a Lukáš Rosol netvoří pár už mnoho let, přesto se jejich manželství v poslední době opět přetřásá. Důvodem je soudní spor a také vystoupení bývalé moderátorky v jednom podcastu. Její slova ale mohla někoho překvapit. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).