reklama

Na politické scéně vstupuje Česko do roku 2023 výběrem nástupce prezidenta Miloše Zemana. V lednu občané zvolí novou hlavu státu z devíti kandidátů, první měsíc roku tak bude patřit vrcholící kampani. Vítěz klání, které se opakuje každých pět let, má Zemana na Pražském hradě vystřídat v březnu. Změna čeká i vedení Ústavního soudu, v jehož čele v srpnu skončí Pavel Rychetský. Oba patří ke generaci politiků, která formovala Československo a později Českou republiku od sametové revoluce v roce 1989. Volby prezidenta, v jehož kompetenci je i jmenování předsedy Ústavního soudu, tak přinesou zlom bez ohledu na jejich výsledek. Neobvyklý bude rok také tím, že voliči půjdou po letošním lednu k řádným volbám až v následujícím roce 2024, kdy se uskuteční mj. volby do Senátu či do Evropského parlamentu.

Dění v Česku bude v letošním roce nadále ovlivňovat válečný konflikt na Ukrajině, od vývoje tam se bude odvíjet situace uprchlíků v Česku i podoba pomoci směřující do země, která čelí více než deset měsíců agresi Ruska. Bez ohledu na diplomatická jednání, která se očekávají, bude Česko pokračovat v modernizaci armády, kterou konflikt v blízkosti hranic Evropské unie vyvolal.

Téměř po třech letech vstupuje Česko do nového roku také bez omezení daných epidemií covidu-19.

Kabinetu Petra Fialy (ODS) se v lednu uvolní ruce pro vnitřní záležitosti poté, co Česko předalo po půlroce předsednictví Evropské unii Švédsku. V prvních dvou měsících plánuje vláda předefinovat programové prohlášení. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) se Starosty a Piráty vstoupí do druhého roku čtyřletého mandátu a úkoly, se kterými vkročila do veřejného prostoru, chce upravit s ohledem na dopady války, energetickou krizi a inflaci. Očekává se diskuse o citlivých tématech, jako je spoluúčast pacientů na financování zdravotnictví, důchodová reforma či úprava daní. Finále by se letos měla dočkat jednání o změně učiva na základních a středních školách. Z praktických kroků čeká vládu jako první kvůli korupční kauze odkládané jmenování kandidáta lidovců Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Šéf lidovců Marian Jurečka, který úřad vede dočasně po Anně Hubáčkové, očekává, že se tak stane v brzké době. Premiér Petr Fiala (ODS) již totiž poslal prezidentu Zemanovi návrh na jmenování Hladíka ministrem.

Hospodářství budou ovlivňovat rozhodnutí, která učinil kabinet na poli energetiky a cen už loni. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky Česko letos za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu, analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti. Mezi hlavní změny v oblasti daní patří zvýšení limitu pro platbu daně z přidané hodnoty i pro odvod paušální daně na dva miliony korun, zavedení daně z mimořádných zisků nebo konec elektronické evidence tržeb. O pět procent se zvýší spotřební daň z tabákových výrobků. Na daních ušetří lidé s vyššími příjmy, protože se posouvá hranice pro výši příjmů podléhající 23procentní dani.

S dneškem se mění a valorizují důchody i minimální mzda. Pevný díl starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů se zvedá o 140 korun na 4040 korun. Zásluhová část, která se stanoví podle odpracovaných let a výše odvodů, roste o 5,1 procenta. Průměrná starobní penze se tak celkem zvedá o 825 korun. Do zásluhové výměry se nově přidává ale ještě bonus 500 korun za každé vychované dítě. Průměrný starobní důchod by měl podle ministerstva práce dosahovat asi 19.500 korun. Vedení resortu počítá, že kvůli inflaci by se penze mohly valorizovat mimořádně znovu začátkem léta.

Minimální mzda se ode dneška zvyšuje o 1100 korun na 17.300 korun. S ní roste také část zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce. Z osmi stupňů se zvedají jen dva, a to ten nejnižší a nejvyšší. Nově budou činit 17.300 korun a 34.600 korun. O deset procent rostou platové tarify v bezpečnostních sborech. Pracovníci úřadu práce mají od letoška vyšší zvláštní příplatek kvůli zátěži, pohybovat se má od 750 do 2500 korun. Ostatním profesím ve veřejném sektoru, jako jsou učitelé, úředníci, pracovníci v kultuře a v sociálních službách či zdravotníci, zůstává základ výdělku stejný jako loni.

Vrcholným politikům, ale také soudcům a státním zástupcům ode dneška vzrostly platy zhruba o 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýšil o 11.600 Kč na 102.400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341.200 korun, o 38.500 Kč víc než dosud. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce překročil 100.000 korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90.000 korun. Politikům a soudcům se zvedly rovněž náhrady. Žalobci tento zákonný benefit nemají.

O 200 korun se ode dneška zvyšují přídavky na děti na 830 až 1580 korun podle věku dítěte a podle toho, zda rodiče pracují či studují. Zvyšuje se i maximální stanovená cena za pobyt dítěte do tří let v dětské skupině, na jehož místo přispívá stát. Upravují se také pravidla pro získání a stanovení příspěvku na bydlení. Zvyšuje se i životní minimum, od kterého se odvíjí výše řady dávek. Pro člověka, který žije sám, se zvedá z 4620 na 4860 korun. Roste tak o 5,2 procenta. Rostou také maximální ceny, které mohou lidé platit na sociální služby.

Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Po dnešním zvýšení se tak příjmová hranice pro získání dávky například u samotného rodiče s pětiletým dítětem posouvá z 22.474 korun čistého na 23.630 korun, u rodičovské dvojice s osmiletým a šestnáctiletým potomkem pak ze 48.654 korun na 51.170 korun. Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Částka se mu tak ode dneška zvedá z 8316 korun měsíčně na 8748 korun. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově to je 11.178 korun místo dosavadních 10.626 korun.

Stanovené maximální ceny, které mohou lidé za sociální služby platit, se ode dneška zvyšují. Za pobyt v domovech či za odbornou pomoc doma si tak mohou lidé od letoška podle druhu péče připlatit o deset až 30 korun. Těm, kteří měsíčně potřebují víc než 80 hodin asistence či jiné podpory, zůstává částka stejná jako loni. Hodinová úhrada se nově také krátí, pokud péče netrvala celou hodinu. Upravuje to novela vyhlášky o úhradách péče, která dnes začíná platit. Podle ministerstva práce by po navýšení cenových limitů mohlo letos do sociálních služeb přitéct od lidí 1,1 miliardy korun.

K dnešnímu dni končí po šesti letech elektronická evidence tržeb (EET), nebude funkční ani pro dobrovolnou evidenci. Od jara 2020 už byla pozastavená kvůli pandemii covidu-19. S koncem samotné evidence zákon ruší i povinnosti s ní spojené, jako zveřejnění informace o EET v provozovnách nebo vydávání speciálních účtenek pro podnikatele, kteří nemohli zajistit stálé připojení svých pokladen k internetu.

Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který EET v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun. Podle odpůrců EET exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců evidence její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Ode dneška se zvyšuje limit obratu, při kterém firmy musí platit daň z přidané hodnoty (DPH), a to z jednoho na dva miliony korun. Na stejnou částku se zvyšuje i limit pro živnostníky, do kterého mohou uplatnit paušální daň, zároveň se u této daně zavádějí tři pásma. S počátkem roku také začíná účinnost daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, která se vztahuje na energetické, petrochemické a těžební firmy a některé banky.

Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.

Roční limit pro povinnou registraci k DPH se zvyšuje po 18 letech. Firmy, které dosud byly plátci DPH, ale po zvýšení limitu už tuto povinnost nemají, mohly požádat o rušení registrace do 8. prosince. Ty, které to neudělaly, se mohou odhlásit až s účinností od února.

Datové schránky budou od letošního roku povinné i pro živnostníky, spolky a další právnické osoby. Celkem se do března jejich počet zvýší o 2,2 milionu zhruba na 3,9 milionu. Schránku bude ministerstvo vnitra zřizovat automaticky. Naopak dobrovolné zůstane používání datové schránky pro soukromé fyzické osoby, protože poslanci na poslední chvíli povinnost v zákoně zrušili.