Hnutí ANO posiluje, ČSSD své voliče ztrácí

Druhá ČSSD, která by aktuálně získala podporu 15,8 procenta voličů naopak oproti svému koaličnímu partnerovi a zároveň největšímu u politickému konkurentovi hnutí ANO, nadále své voliče ztrácí.

K výraznějšímu posilování voličské důvěry u hnutí ANO došlo po krajských volbách, ale zejména pak i v důsledku celkového domácího politického obrazu, který má za následek voličskou bezradnost, z níž nejvíce těží rétorika předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše. Ten sice nepatří mezi voličský ideál, ale z pohledu vývoje volebních preferencí se ukazuje, že Andrej Babiš na rozdíl od všech svých politických konkurentů, dokáže oslovit voliče napříč celým politickým spektrem.

Voličskou bezradnost pak prohlubuje i propad voličského zájmu o ČSSD, která se rovněž po krajských volbách potýká s vnitrostranickými problémy a hledáním receptu, jak vyhrát letošní sněmovní volby, nebo aktuálně spíš jak zabránit totálnímu volebnímu debaklu. Aktuálně se však stává pro část dřívějšího voličského elektorátu ČSSD nevolitelnou. Svůj významný podíl na této skutečnosti má jak ideová, tak i osobnostní vyprahlost, což se ukazuje v případě sociální demokracie i u předsedy a premiéra Bohuslava Sobotky, který pozbývá u svých voličů důvěry.

Třetí nejsilnější stranou zůstává stále KSČM, která opět zaznamenává pokles voličského zájmu s aktuální hodnotou 11,9 procentního bodu.

Čtvrtou nejsilnější stranou by se i aktuálně stala s podporou 10,2 procenta voličů ODS, která se znovu etabluje na domácím politickém kolbišti.

Pátou stranou, která by aktuálně překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, by byla KDU-ČSL s podporou 6,7 procenta voličů.

Voličský marasmu se významně podílí na stávajícím úspěchu SPD pod vedením Tomia Okamury, která získává stabilní voličskou podporu a je vážným adeptem na získání sněmovních křesel v letošních sněmovních volbách. V lednu by SPD získala podporu 6,3 procenta hlasů a umístila by se tak i před TOP-09, která je s aktuálním ziskem 6,1 procenta poslední stranou, která by v lednu získala své zastoupení v dolní komoře.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.

Pod pětiprocentní hranicí by v lednu skončila se ziskem 3,5 procenta hlasů Česká pirátská strana.

STAN by aktuálně získal podporu 3,1 procenta hlasů a SZ dvě procenta hlasů. Úsvit-NK má pak aktuální podporu jednoho procenta voličů.

Jistou zajímavostí je pak zjištění, že nová strana REALISTÉ s předsedou Petrem Robejškem, by aktuálně získala 1,3 procenta hlasů. Zda významně osloví tato nová politická strana domácí voliče v tuto chvíli nelze předjímat, ale i tento aktuální zájem může naznačovat, že nelze zcela vyloučit i opětovné voličské hledání alternativ ke stávajícím parlamentním stranám.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 5. - 11. ledna 2017 na vybrané skupině 2.805 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 21.116 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 54,5 procenta respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

Témata:  Hnutí ANO,  volební preference,  volby