Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bude Kubera kandidovat na prezidenta? Zatím jsem nepřesvědčil svou ženu, přiznal senátor

Jaroslav Kubera na 24. kongresu ODS
Jaroslav Kubera na 24. kongresu ODS
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Hostem dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi byl místopředseda Senátu a dlouholetý senátor ODS Jaroslav Kubera, o němž se spekuluje jako o jednom z možných kandidátů na post prezidenta.

"Já žiju už 50 let s jednou partnerkou ... A myslím si, že ona má morální právo, aby se rozhodla, jestli chce, nebo nechce být první dámou. Zatím se vyjadřuje velmi skepticky, zatím nechce, zatím se mi ji nepodařilo přesvědčit, že závěr jejího života na Hradě by byl příjemný," řekl Kubera.

"To je velmi daleko," odpověděl Kubera na otázku, jestli bude kandidovat sám za sebe. Podle něj záleží i na tom, jaké rozhodnutí oznámí v březnu prezident Miloš Zeman, protože všichni možní kandidáti čekají na Zemanovo rozhodnutí.

ODS na tom není podle Kubery natolik dobře, aby mohla investovat 100 milionů do volební kampaně, ale její stanovy umožňují kandidátovi kandidovat za jiné uskupení nebo sám za sebe.

Ideálního kandidáta na funkci hlavy státu popsal pomocí přirovnání k mixéru. "Když do toho mixéru dáte Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, tak vám vyjde kandidát, který může vyhrát. Ten kandidát musí mít tu vlastnost, že dokáže oslovit jak 'pražskou kavárnu', tak zaměstnance, tak nezaměstnance, dokonce i nezaměstnané," řekl.

Témata:  Jaroslav Kubera prezident ČR ODS

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).