Povinný 5. týden dovolené? Soukromníky by změna vyšla na 28 miliard korun ročně

„Novela zákoníku práce nejenže nepřináší slibovanou flexibilitu pracovněprávních vztahů, naopak dojde k jejímu snížení. Příkladem jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, kde se zavádí nové evidenční povinnosti a zpřísňují se pravidla odměňování, která atraktivitu těchto dohod v praxi významně omezí,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Dohoda o pracovní činnosti totiž aktuálně umožňuje zaměstnavatelům zejména v sezónních oborech, jako je např. cestovní ruch či pohostinství, modelovat pracovní dobu zaměstnance tak, aby nepřesáhla 20 hodin týdně v období 52 týdnů. Nově má být toto období ale zkráceno na polovinu, tedy 26 týdnů. „Tím by DPČ pro mnohé zaměstnavatele zcela ztratila svůj význam,“ doplňuje Dlouhý. 

Navíc nová povinnost evidovat a rozvrhovat práci zaměstnancům vykonávajícím práci na základě DPČ či zcela nelogicky i v případech zaměstnanců pracujících na základě DPP je tak komplikovaná a administrativně náročná, že je v praxi téměř neaplikovatelná. To bude zcela likvidační pro příležitostné zaměstnávání např. studentů, penzistů a dalších slabých a nízkopříjmových skupin. 

Zánik hrozí ale i mezi zaměstnanci oblíbené práci z domova (home office). Důvodem je administrativa spojená s náhradou podílu nákladů zaměstnance, zajištění bezpečnosti práce či nově povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci právo setkávat se s ostatními zaměstnanci na pracovišti. 

Hospodářská komora provedla odhad, kolik zaměstnavatele bude stát zavedení povinného 5. týdne dovolené. Tento návrh uplatnily odbory již v rámci mezirezortního připomínkového řízení, kdy byl však ze strany MPSV a zaměstnavatelů jednoznačně odmítnut. „Nyní se do vládní novely dostal prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu schváleného výborem pro sociální politiku. K velkému rozčarování zaměstnavatelů návrh nově podporuje i MPSV,“ upozorňuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. 

Při výpočtu analytici Hospodářské komory mimo jiné vycházeli jednak z čísel ČSÚ a Ministerstva financí týkajících se celkového objemu mezd a platů vyplácených zaměstnancům, tak i návrhu státního rozpočtu na rok 2017, čímž mohli odhadnout celkový objem mezd vyplácených v podnikatelském sektoru. Z lednového průzkumu firmy Trexima pak také převzali zjištění, že již dnes mezi zaměstnavateli poskytuje týden dovolené navíc na 34,4 % procent firem. Finální výsledek činí 28 miliard korun ročně, který přihlíží k výši pojistných odvodů, které zaměstnavatelé platí vedle samotných hrubých mezd. 

V praxi bude mít zavedení 5. týdne dovolené zásadní dopady na zaměstnavatele. Zvýšení výměry dovolené zvýší mzdové náklady, a to hned dvakrát – náhrada mzdy za čerpání dovolené + mzda zaměstnanců, kteří budou pracovat místo zaměstnanců na dovolené. 

Hlavní argument odborů, a to tvrzená diskriminace zaměstnanců v soukromé sféře oproti sféře veřejné, kde je 5. týden dovolené daný zákonem, neobstojí. Zaměstnancům v soukromé sféře jsou totiž často poskytovány různé benefity – např. právě dovolená navíc (dokonce i ve větším rozsahu než 5 týdnů), je však na volbě zaměstnavatelů a zaměstnanců, které benefity zvolí. Dochází tak ke zdravému konkurenčnímu prostředí. 

Navíc v důsledku této nové povinnosti velmi pravděpodobně dojde u řady menších a středních podniků ke zrušení některých benefitů, které jsou pro zaměstnance často výhodnější než dovolená (např. sick days).

Témata:  dovolená,  zákoník práce,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé