Uprchlická krize mění Evropu, umožňuje vzestup extrémistům

LS-Naše Slovensko získala ve volbách 8 % hlasů. Ještě o půl procenta více získala Slovenská národní strana, která se sice na rozdíl od Kotlebovců nehlásí k odkazu fašistického Slovenského štátu, ale proti uprchlíkům vystupuje stejně razantně. Obě strany pojí také negativní postoj k Evropské unii.

Ještě výrazněji promlouvá do voličských nálad uprchlická krize v zemích, kam migranti míří. V Nizozemsku rok před volbami ovládá průzkumy veřejného mínění Strana pro Svobodu Geerta Wilderse, který v roce 2008 natočil protiislámský dokumentární film Fitna (Rozvrat), za nějž se dočkal fatvy muslimských duchovních a odsouzení od západních politiků. Wildersova strana dosahovala v průzkumech na 1. místo a získala by až 40 mandátů, v roce 2012 přitom získala jen 15 křesel a skončila třetí.

Postup do druhého kola prezidentských voleb věští předvolební průzkumy ve Francii předsedkyni krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové. První kolo voleb, které Francouze čekají příští rok na jaře, by Le Penová mohla i vyhrát. Ve druhém kole by ale zřejmě dopadla obdobně jako její otec Jean-Marie v roce 2002, když se proti němu spojili voliči republikánů a socialistů.

Protiuprchlické nálady ovlivňují volby také ve Skandinávii. Ve Švédsku v roce 2014 poprvé výrazněji bodovala nacionálně orientovaná strana Švédští demokraté. Ve volbách získala necelých 13 % hlasů a 49 mandátů. Do parlamentu přitom poprvé pronikla teprve o čtyři roky dříve, když získala necelých 6 procent hlasů. V předvolebních průzkumech už jsou Švédští demokraté vyrovnaným soupeřem socialistů a umírněných. Některé průzkumy jim dokonce věští vítězství.

V loňských parlamentních volbách výrazně uspěla také Dánská lidová strana. S 21 procenty přeskočila dokonce vítěze předchozích voleb, středopravicové liberály, a skončila na druhém místě. V předchozích volbách se přitom preference Dánské lidové strany pohybovaly kolem 12 %. Podobný vzestup zaznamenávají nacionalisté také ve vlámské části Belgie, kde strana Vlámský zájem, volající po "deportaci všech uprchlíků, kteří nepřijmou vlámskou kulturu", dosahuje v průzkumech až na 12 % voličů, v posledních volbách přitom nezískala ani polovinu.

Už tuto neděli čekají zemské volby tři německé spolkové země. K urnám půjdou voliči v Sasku-Anhaltsku, v Porýní-Falci a v Bádensku-Württembersku. Ve všech třech zemích bude zřejmě tradiční strany atakovat protiuprchlická Alternativa pro Německo. V Sasku má dokonce šanci skončit na druhém místě.

Témata:  EU,  extremismus,  uprchlíci