Evropské státy zesilují svou obranu v obavách z možného konfliktu s Ruskem. Přípravy na třetí světovou válku podle The Sun nabírají na obrátkách, přičemž země po celém kontinentu zavádějí nové bezpečnostní strategie, mobilizují své občany a rozšiřují armády. Od vojenských cvičení až po odvody a výstavbu bunkrů – Evropa se připravuje na nejhorší scénář.
Evropská unie stojí před hromadou domácích úkolů, jeden složitější než druhý. Tentokrát však nejde jen o obchod, zemědělství či regionální politiku – v sázce je samotné přežití unie. Ať už se evropským lídrům chce nebo ne, tyto úkoly musí splnit, jinak hrozí, že se EU nedožije ani poloviny tohoto století.
Lídři zemí Evropské unie souhlasí s navýšením výdajů na obranu za účelem zvýšení bezpečnosti a ochrany občanů. Jednotného postoje se však nepodařilo dosáhnout v otázce pokračování pomoci Ukrajině. Proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany.
Evropa, poučena dosavadními zkušenostmi s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, si již nemůže dovolit slepě spoléhat na bezpečnostní záruky Washingtonu. Ty přitom po desetiletí tvořily základ nejen evropské, ale i transatlantické bezpečnostní architektury – dokonce i poté, co se Francie a Velká Británie zařadily mezi jaderné mocnosti. Nyní Evropa stojí před nevyhnutelnou výzvou: musí si svou bezpečnost zajistit sama.
Evropa vstoupila do klíčového týdne, který může rozhodnout o její budoucnosti v oblasti bezpečnosti. Po nedělním summitu v Londýně, jenž přinesl mnoho slibů, avšak jen minimum konkrétních odpovědí, budou ve čtvrtek v Bruselu jednat lídři Evropské unie o dalším postupu. Hlavním tématem bude obranná strategie, financování vojenských výdajů a vztah k Ukrajině v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa signalizují ústup z role hlavního garanta bezpečnosti Západu.
Několik evropských zemí je připraveno se stát součástí koalice ochotných, která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír. Výsledky londýnského summitu představil v neděli večer britský premiér Keir Starmer. Podle jeho slov se stále počítá i se Spojenými státy americkými. Evropa nicméně musí zesílit svou roli.
Evropská unie zintenzivňuje své úsilí o posílení obranných kapacit, včetně nového mechanismu financování klíčových zbrojních programů, jako jsou rakety, drony a integrované systémy protivzdušné obrany. Tento krok přichází v době rostoucích obav z agresivní politiky Moskvy a nejistoty ohledně postoje Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval u příležitosti třetího výročí začátku války na Ukrajině evropské státy k převzetí zodpovědnosti za vlastní bezpečnost a ke změnám ve fungování Evropské unie. Mezinárodní řád podle Fialy prochází největší změnou od pádu komunismu, protože nový americký prezident Donald Trump se rozhodl razantně proměnit zahraniční politiku USA.
Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání evropských lídrů o bezpečnosti a situaci na Ukrajině. Fiala se také vyjádřil k výpadu amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Spojené státy neplánují zrušit sankce proti Rusku dříve, než bude dosaženo mírové dohody o Ukrajině, ujistil americký ministr zahraničí Marco Rubio evropské spojence. S odvoláním na agenturu Bloomberg o tom informoval web Ukrajinská Pravda.
Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.
Evropa by měla být zastoupena při diplomatických jednáních o míru na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce ve vysílání České televize. Podle Pavla také není možné rozhovory uspěchat.
Francie bude v pondělí opravdu hostit summit evropských lídrů, informovalo Politico s odkazem na slova francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota. Stále však není jasné, kdo všechno obdržel pozvánku na zítřejší jednání v Paříži.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal summit v reakci na nejnovější vývoj ohledně války na Ukrajině. Setkání evropských lídrů má proběhnout v pondělí v Paříži. Informoval o tom web Politico, který se odvolává na vyjádření polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského během Mnichovské bezpečnostní konference.
I český prezident Petr Pavel se v sobotu dostal ke slovu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Evropa podle jeho názoru obstojí pouze za předpokladu, že bude obranyschopnější a silnější. Pavel se v té souvislosti vyslovil pro zakotvení Ukrajiny v Evropské unii i NATO.
Evropská unie se nyní naplno potýká s důsledky druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Kontinent, kdysi dějiště brutálních konfliktů, se během posledních dekád proměnil v umírněnou a často bezradnou strukturu, která nedokáže efektivně čelit ruské hrozbě. Přesto existuje naděje – kombinace východoevropské odhodlanosti a nekonvenčního lídra v Bílém domě by mohla Evropu přimět k probuzení. Klíčová otázka zůstává: bude o svou vlastní záchranu vůbec usilovat?
Evropská unie se nachází na rozcestí, kdy musí rozhodnout o budoucím směřování své obranné politiky. V pondělí se v Bruselu sejdou lídři členských států, aby projednali financování, vojenskou výrobu a otázku evropské strategické autonomie. Hlavním bodem jednání bude spor mezi Francií, která prosazuje financování výhradně evropských zbrojních programů, a většinou ostatních členských států, které upřednostňují nákup zbraní ze Spojených států, píše Politico.
Evropské vlády se rozdělují na čtyři hlavní skupiny, které se liší přístupem k Trumpovi, což znemožňuje Evropě mít jednotnou politiku vůči USA. Tento rozkol však může nakonec pomoci evropské bezpečnosti. Největší nadějí je, že menší skupina pragmatických, obranně zaměřených zemí—Polsko, severské země, pobaltské státy a možná Británie—pomůže prosazovat evropské bezpečnostní zájmy vůči "Trumpovi 2.0", píše server Foreign Policy.
Po léta byla koalice „šetřílků“ tvořená bohatými severními státy Evropské unie – v čele s Německem, Rakouskem, Dánskem, Švédskem, Finskem a Nizozemskem – synonymem pro přísnou fiskální disciplínu. Jejich přístup byl jednoduchý: žádné společné dluhy, žádné rozpočtové rozhazování a už vůbec ne bianko šeky pro Brusel, píše Politico.
Rada Evropské unie v pondělí prodloužila sankce vůči Rusku kvůli pokračující vojenské operaci na sousední Ukrajině. Informovala o tom v tiskové zprávě. Prodloužení opatření potvrdil i šéf české diplomacie Jan Lipavský. Sankce nově zůstanou v platnosti do 31. července.
Rétorika budoucího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa naznačuje, že ke spojencům ze Severoatlantické aliance zachová daleko tvrdší přístup, než jak tomu bylo při jeho prvním vládnutí. Pokud dojde k ozbrojené invazi USA do Grónska nebo Kanady, existuje jen velmi málo způsobů, jak se jí bránit. Smlouva o NATO s tím nepočítá a Smlouva o EU jí je podřízená.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se rozhodl napsat otevřený dopis předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Po unijních představitelích chce, aby začali řešit spor mezi Bratislavou a Kyjevem ohledně tranzitu ruského plynu.
24. března 2025 22:38
Po šesti letech končí nadvláda Třince v hokejové extralize. Oceláři tentokrát nedokázali projít přes čtvrtfinále, kde jejich cestu ukončila suverénní Sparta. Pražané rozhodli sérii v pěti zápasech a v tom posledním zvítězili 3:2. Klíčový moment přinesla 46. minuta, kdy obránce Aaron Irving proměnil trestné střílení a poslal svůj tým do semifinále.
Zdroj: Adam Skála
Podruhé za sebou půjdou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do parlamentních voleb společně. Trojice stran v úterý zahájila podpisem smlouvy předvolební kampaň. Na voliče apeluje, že podzimní volby rozhodnou o budoucím směřování Česka. Koalice Spolu chce být nejlepší volbou pro ty, kterým leží na srdci budoucnost země v nejisté době, kdy dochází ke změně světového řádu.
