Necelý den zbývá do okamžiku, kdy se hodiny vrátí o hodinu nazpět kvůli střídání letního a zimního času. Dlouhá léta se na úrovni Evropské unie řeší zrušení změn času. Podle aktuálního vyjádření europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) na tom panuje shoda u zástupců většiny členských zemí.
"Příští rok by se mohlo zastavit střídání pozemního a letního času," napsal Zdechovský v pátek na sociální síti X. Návrh podle jeho slov podporuje 23 z 27 členských zemí unie. Konkrétní iniciativu chystá například Madrid. "Nově bude chtít Španělsko prosadit zrušení směrnice, která střídání času reguluje," dodal.
O tomto víkendu bude každopádně ještě všechno při starém. Čas se momentálně mění dvakrát do roka, přičemž říjnová změna je ta příznivější, protože prodlužuje poslední říjnovou neděli o hodinu. Letní čas totiž končí v 02:59:59, přičemž ručičky se v tu chvíli vrátí na 02:00:00.
Historie změny času u nás je zásadně spojena s oběma světovými válkami. Poprvé byl, tehdy ještě v Rakousku-Uhersku, letní čas zaveden v roce 1916 a uplatňoval se až do závěrečného válečného roku 1918.
Poté se vrátil až za druhé světové války, kdy v protektorátu platil nepřetržitě více než dva a půl roku od dubna 1940. Následně se střídal se standardním pásmovým časem až do roku 1949.
Definitivně se u nás letní čas uchytil v roce 1979, kdy se ustálila i noc ze soboty na neděli během posledního březnového víkendu jako okamžik změny. Od roku 1996 je v souladu s celou EU zaveden až do října, v Česku do té doby končil v září.
Témata: změna času, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), EU
Související
29. března 2026 10:14
28. března 2026 10:54
27. března 2026 15:51
24. března 2026 14:56
15. března 2026 16:16
