Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko by se mohlo připojit k žalobě na německé mýto, připustil Sobotka

Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda vlády
Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda vlády
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Zavedení mýtného pro osobní auta v Německu od roku 2019 považuje český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za diskriminační. Záležitostí se bude zabývat ministerstvo dopravy. Nen vyloučeno, že se ČR připojí k žalobě.

Mýtné začne pro osobní auta platit v roce 2019, jeho zavedení dnes schválil německý Spolkový sněm. Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství emisí.

Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun).

Sobotka opatření považuje za diskriminační. "Nemyslí si to jen Česká republika, ale pokud vím, tak také Rakušané, Poláci a řada dalších zemí," uvedl před odletem na summit EU do Říma.

Nyní české úřady zpracují analýzu textu normy, který byl nakonec schválen, uvedl premiér. "Je tady skupina zemí, která chce na toto německé rozhodnutí podat žalobu, pokud tu budou reálné argumenty na stole, tak by se Česká republika mohla k této žalobě připojit," řekl Sobotka. Ťok (za ANO) dostal od Sobotky za úkol, aby se záležitosti aktivně věnoval.

Témata:  Bohuslav Sobotka Dan Ťok mýtné

Související

Aktuálně se děje

22. května 2026 11:30

Mladíka obvinili ze čtvrteční vraždy dívky v Pardubicích

Policie obvinila mladíka z vraždy v případu čtvrtečního tragického útoku u školy v Pardubicích. Napadená dívka byla převezena do nemocnice, kde podlehla zraněním. Policisté kvůli věku zúčastněných nebudou zveřejňovat další oficiální informace k případu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Policie ČR, ilustrační foto

Brněnský pochod smrti si připomínají stovky lidí. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.