Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko by se mohlo připojit k žalobě na německé mýto, připustil Sobotka

Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda vlády
Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda vlády
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Zavedení mýtného pro osobní auta v Německu od roku 2019 považuje český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za diskriminační. Záležitostí se bude zabývat ministerstvo dopravy. Nen vyloučeno, že se ČR připojí k žalobě.

Mýtné začne pro osobní auta platit v roce 2019, jeho zavedení dnes schválil německý Spolkový sněm. Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství emisí.

Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun).

Sobotka opatření považuje za diskriminační. "Nemyslí si to jen Česká republika, ale pokud vím, tak také Rakušané, Poláci a řada dalších zemí," uvedl před odletem na summit EU do Říma.

Nyní české úřady zpracují analýzu textu normy, který byl nakonec schválen, uvedl premiér. "Je tady skupina zemí, která chce na toto německé rozhodnutí podat žalobu, pokud tu budou reálné argumenty na stole, tak by se Česká republika mohla k této žalobě připojit," řekl Sobotka. Ťok (za ANO) dostal od Sobotky za úkol, aby se záležitosti aktivně věnoval.

Témata:  Bohuslav Sobotka Dan Ťok mýtné

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 10:18

27. října 2025 4:00

Zimní počasí o podzimních prázdninách. Předpověď na pondělí mluví jasně

Dětem dnes sice pokračují pětidenní podzimní prázdniny, ale počasí bude místy spíše zimní. Navzdory tomu, že je teprve konec října. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může na horách napadnout až 20 centimetrů sněhu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Státní vyznamenání 2025: Česko slaví 107 let od vzniku Československé republiky

Nezávislost Československa byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918 Národním výborem v Praze. Pětičlennou skupinu tvořili Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, dnes známí jako „muži 28. října“. Jejich akce proběhla v úzké koordinaci s Československou národní radou v zahraničí, která se za prozatímní vládu prohlásila už o čtrnáct dní dříve. Národní výbor pro zajištění veřejného pořádku řídil zemi pomocí dekretů a zachoval kontinuitu stávajících zákonů.