Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Holík na Krymu byl, potvrdilo Okamurovo hnutí SPD. Poloostrov označilo za ruskou republiku

Tomio Okamura
Tomio Okamura
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) dnes potvrdilo, že se jeho poslanec Jaroslav Holík zúčastnil oslav třetího výročí obsazení Krymu Ruskem. Proti cestě Holíka na Krym se minulý týden ohradilo ukrajinské velvyslanectví a ukrajinské bezpečnostní složky mu na pět let zakázaly vstup na území státu. Česká vláda stejně jako celá Evropská unie obsazení Krymu Ruskem neuznává.

"Návštěva proběhla na základě vzájemného pozvání, kde partnerem SPD byla ruská opoziční parlamentní strana Spravedlivé Rusko," uvedlo hnutí v tiskové zprávě. Holík se podle SPD chtěl seznámit se situací na poloostrově. SPD zároveň označilo Krym za republiku, která je součástí Ruska.

Rusko ovládlo Krym v březnu 2014, po pádu proruského prezidenta v Kyjevě. Ve spěšně zorganizovaném referendu ruská většina obyvatelstva připojení poloostrova k Ruské federaci odsouhlasila. Anexi i legitimitu referenda většina států OSN neuznává. Česká diplomacie nadále považuje Krym za součást Ukrajiny.

Předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) už minulý týden uvedl, že Holík byl na Krymu soukromě, a zdůraznil, že poslance dolní komora Parlamentu rozhodně nevyslala.

Ukrajinská diplomacie Holíkovu cestu na Krym odsoudila. Podobně se na začátku loňského roku ohradila proti cestě českých komunistických poslanců Zdeňka Ondráčka a Stanislava Mackovíka do oblasti Doněcku, který kontrolují proruští povstalci.

Návštěvou politiků na anektovaném Krymu se už zabývala i ukrajinská bezpečnostní rada. V reakci na účast na oslavách výročí anexe udělily ukrajinské bezpečnostní složky Holíkovi a čtyřem srbským politikům pětiletý zákaz vstupu na ukrajinské území.

Témata:  Jaroslav Holík Svoboda a přímá demokracie Krym Tomio Okamura

Související

Aktuálně se děje

8. května 2025 10:27

Konkláve 2025 začalo. Kdo jsou favorité na nového papeže?

Ve středu se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sešli kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy