Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bývalý krajský politik Horký dostal podmínku kvůli pokusu o podplácení

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Cheb - Chebský okresní soud dnes znovu uložil podmíněné tresty bývalému místostarostovi Mariánských Lázní Petru Horkému a lobbistce Janě Mrencové.

Překvalifikoval ale trestný čin u Mrencové na pokus o podvod a u Horkého na pokus o podplácení. Podle obžaloby chtěla Mrencová po Horkém peníze za to, že zařídí, aby o něm nevyšel článek, který by ho poškodil.

Mrencová byla odsouzena k deseti měsícům s podmíněným odkladem na dva roky a k peněžitému trestu 25.000 korun. Horký dostal osmiměsíční trest s podmíněným odkladem na 18 měsíců. I on má zaplatit pokutu 20.000 korun. Obhájce Mrencové se na místě odvolal, státní zástupce si nechal lhůtu k rozhodnutí.

Okresní soud už před rokem oběma uložil podmíněné tresty, tehdy ale oběma za úplatkářství. Odvolací krajský soud případ vrátil do Chebu s tím, aby soud zvážil, zda nešlo o pokus o podvod. Soudce Jiří Kutílek dnes výhradám krajského soudu vyhověl a skutek překvalifikoval. Zároveň proti předchozímu verdiktu snížil oběma délku trestu. Pokuta zůstala stejná. Obžalovaní dnes k soudu nepřišli, chyběl i advokát Petra Horkého.

Případ vyšel najevo při vyšetřování jiné věci, když Horkému telefon odposlouchávala policie. Při odposleších zaznamenala mimo jiné i hovory mezi Mrencovou a Horkým o penězích pro novináře. S 20.000 korunami v hotovosti pak policie Horkého zadržela před schůzkou s Mrencovou.

Témata:  soudy Petr Horký

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).